28 / 68
28
Sámis
14/2013
Nuunja Kahina lea amazigh studeanta ja aktivista gii ás
sá Amerihkás. Son lea Libyas eret. Su beroštumit leat
friijavuohta, dekoloniseren ja gielalaš vuoigatvuođat
iežas eamiálbmogii. Son blogge dáid fáttáid birra. Lean
sutnje ovttasráđiid šiehttan jorgalit dán blokka.
Vuoiŋŋalaš de-koloniseren ja gielat
Davvi-Afrihkás
Dan áigge go lei giddagasas Ngũgĩ wa Thiong’o, gii
lei Kikuyu oahpaheaddji, de son šattai dovddusiin go
vuostálastti eaŋgalasgiela geavaheami kreatiivvalaš
čállosiinnis. Eaŋgalasgiella lei oainnat kolonialisttalaš
giella Kenyas. Son de dagai lohpádusa čálllit dušše
iežas eatnigillii Gikuyu, maŋŋá go lei čállán girjji
De
colonizing the Mind.
Oktan eaŋgalasgiela hilgumiin
Ngũgĩ jotkkii iežas dekoloniseren praksisa hilgun dih
tii maiddá kristtalaš oskku ja kolonialisttalaš nama, ma
sa lei gásttašuvvon. Su jurdagat ja ovdamearkkat bid
je johtui deaŧálaš divaštallama Afrihkás, mii guosk
kai kolonialalisttalaš ja eamiálbmot gielaid geavahea
mis. Dát divaštallan ii leat dán rádjái nagodan guoskka
hit eanet go dušše europealaš kolonialisttalaš gielaide.
Divaštallan ii leat leamaš das mo arába giella doaibmá
áidna almmolaš giellan Davvi Afrihkás.
Amazigh (pl. Imazighen) leat Davvi Afrihká eamiálb
mot. Sin guovlu gohčoduvvo Tamazgha. Dan atnet oas
sin "arába máilmmis". Amazigh giella lea Tamazight ja
lea logi millijuvnna olbmuid eatnigiellan Tamazghas ja
amazigh diaspora olbmuin. Dan rájes go arábat olle
jedje guvlui 700 jagi ovdal Kristusa, de lea arába giel
la leamaš kolonialisttalaš giellan Tamazghas. Arábise
ren proseassa nannejuvvui sakka maŋŋá go Davvi Af
rihká riiikkat luovvanedje kolonialismmas ja ožžo
iešmearrideami 1900 čuohtelogus. Vaikko jurddašuvvui
ahte arábiseren lei oassin dekoloniseremis fránskkas,
ja geahččaledje váidudit fránskka giela geavaheami, de
Davvi Afrihká maŋŋá-koloniseren politihka váikkohu
sat ledje hui vealaheaddjin Tamazight eamiálbmot gil
lii.
Manin galgat ráddjet kolonialisttalaš vuostálastima
dušše europealaš gielaide? Arába lea geavahuvvon bean
ta seamma destruktiivvalažžan ja anti-afrihkálaš vuogi
mieldi go fránska, eaŋgalaš dahje eará europealaš gie
lat Afrihkás. Nu mo Ngũgĩ čilge gillámušaid ja vuol
lánemi, mat leat giellapolitihka kolonialisttalaš skuvl
laid váikkuhus, de dát Amazigh čálli čállá seammá láh
kai:
Dii ehpet máhte arába hállat, logai midjiide… "Di
lehpet vilda olbmot. Mo galggan nagodit din sivilise
ret go ferten álgit álggo rájes?"… Ledjen jo govahallamin
mo muitalivččen váhnemiddásan geat eaba ádden oaha
headdji giela. Galggašeigga go mu váhnemat vásihit mu
biehttaleames mu máttuid ja iežan eatnigiela? Livččii
dalle jo buoret jávkat olmmožin oktan gielan.
(Alma
sude, gii iežas olbmuin gohčoduvvui Oussaid 1989).
Dát giellavealahanpolitihkka ja dagut joaŧkašuvvet ain
Afrihká eamiálbmot giela hárrái. Dat lea badjelgehččon
ja vuoimmáhuvvan arábagiela fámuin. Dađe bahát lea
arábagielas stáhtus "afrihkkágiellan", vaikke doaibmá
kolonialisttalaš giellan Davvi Afrihkás. Afrihká gielaid
duŧkanguovddážiin ja muđui ge afrihká servodagain
olusat orrot vajáldahttán ahte europealaš kolonialisma
ii leat áidna kolonialisma mii váikkuha afrihká konti
nentii.