Sámis 26

52 Sámis 26/2017 sit čađahan viiddis ja systemáhtalaš doaimma vuolidit boraelliid logu. Earet eará leat bivdán njurjuid, čeavráid, čáhcelottiid, dovttaid, gáhkkoriid jna. Leat maiddái systemáhtalaččat čoaggán dáid loddešlájaid moniid giđđat, mii maid váikkuhii dasa ahte daid máddodaga doalahit vuollin. Sii bivde maiddái sáimmaiguin ja eará bivdoneavvui- guin guollešlájaid mat sáhtte borrat luossaveajehiid, nu- go njágáid, hávggaid ja earenoamážit guvžžáid. Eanáš oassi dán boraelliid bivddus lea šaddan lobiheap- min maŋimuš áiggiid, ja dan láhkai dat lea nohkan. Máŋga dáin namuhuvvon ealli- ja loddešlájain leat dál ráfáidahttojuvvon, ja máŋga guollešlája dáfus mat bor- ret luossaveajehiid, lea bivdu gáržžiduvvon. Dieđalaš lahkanemiin, ja go galgá geahččalit hábmet relevánta dieđalaš gažaldagaid, lea measta veadjemeaht- tun áddet ahte boraelliid hálddašeami garra nuppástus navdojuvvo duššin dutkiid ja hálddašeddjiid beales, ja lea dakkár mas ii dárbbaš berostit go galgá árvvoštallat máddodatnuppástusa čázádagas. Nu guhká go dutkit ja hálddašeaddjit čuoččuhit ahte vuđolaš rievdan boraelliid hálddašeamis ii leat meark­ kašupmi ii ge galgga dutkojuvvot, lea álki bisuhit teo- riija ahte deanumáddodagaide lea váikkuhan dušše ol- bmuid badjelmeare bivdu – vaikko vel fierbmebivdu mearas ja deanus lea ollu unnon maŋimuš 40–50 jagi. Go galgá namuhit relevánta dutkanfáttáid deanuluosa hárrái, de leat luonddudiehtaga ja teknologiija dutkan­ ehtalaš njuolggadusat maiddái miellagiddevaččat. Dáin gávdnojit hui čielga čujuhusat dutkama ja árbevirolaš/ molssaeavttolaš máhttogálduid gaskavuođa hárrái. Árbevirolaš máhttu lea das čilgejuvvon ná: dieđut, máht- tu, vuogit ja čilgehusat mat leat čohkkejuvvon ja ovddidu- vvon nu ahte leat lassánan, áinnas máŋgga buolvva čađa. Álgoálbmogiid árbevirolaš máhttu lea dán lágan, muhto dakkár máhttu gávdno buot servvodagain . Celkojuvvo maiddái ahte Dutki galgá dohkkehit ja árvvus atnit eará máhttovuogádagaid ekonomalaš ja kultuvrralaš árvvu. Daddjojuvvo maiddái ahte go lea sáhka geavatlaš dut­ kamis mii sáhttá čuohcat báikkálaččat ja birgejupmái, de lea earenoamáš deaŧalaš ahte dutkit geahččalit oažžut ságaide dán máhtu, ja ahte birasdutkamis lea dárbu atnit árvvus ja geavahit álgoálbmogiid árbeviro­ laš máhtu (www.etikkom.no/hvem-er-vi-og-hva-gjor-vi/ Hvem-er-vi/Komite-for-naturvitenskap-og-teknologi/) Vai šattašii eanet luohttámuš dutkama/hálddašeami ja stuorra oasi árbevirolaš luossabivdiid gaskkas čázádagas, árvalivččen ahte biddjošii garraset dutkandeaddu gávn- nahit mii sáhttá leat dáhpáhuvvan go báikki árbevirolaš boraelliid hálddašeapmi rievdaduvvui almmolaš regu­ leremiidda ja ráfáiduhttinmearrádusaide dainna lágiin ahte boares hálddašanvuogit šadde lobiheapmin ja rih­ kusáššin. Váldogažaldat šaddá dalle ahte man ollu lea bahá guvlui váikkuhan luossamáddodagaide go borael- liid ii šat beassan geahpedit. Jos dan galgá sáhttit vástidit, fertešii gávnnahit mak- kár vugiiguin ovdal geahpededje boraelliid máddoda-