Sámis 26

Sámis 26/2017 53 gaid. Mo geahpededje hávggaid, guvžžáid dahje eará guollešlájaid mat borret luossaveajehiid? Makkár elliid ja lottiid bivde suddjet luossamáddodaga? Man viidát dahke dán, ja makkár vuogit adnojedje? Deatnogáttis gávdnojit ain olbmot vuorraset gearddis geat dieđášedje dáid, ja daid šaddagoahtá hoahppu jearahallat. Árbevirolaš máhttu ja dálkkádatrievdamat Mii eallit dán áigái maiddái dálkkádatrievdamiiguin. Sámi árbevirolaš máhtu mearkkašupmái maiddái dan hárrái čujuhuvvo ee. NOU 2010, tilpassing til eit kli- ma i endring (mo galgá heivehit dálkkádatrievdamiid- da). Das lea sáhka ee. sámi ja eará árbevirolaš máhtus daid dálkkádatrievdamiid hárrái mat leat vuordimis, ja dárbbašlaš heiveheamis ja heivehankapasiteahtas dáid dáfus. Árbevirolaš máhtu rolla deattuhuvvo garrasit: Dat máhttu mii buolvvaid čađa lea čohkkejuvvon dahkama ja vásáhusaid bokte, lea leamaš dárbbašlaš resursa eallimii, ja dat ovddasta rikkis gáldu vásá- husmáhttui sihke árktalaš luonddudiliid birra ja mo luondu ja servvodat leat ovttas doaibman. Dálkkádatheivehanlávdegoddi čujuha maiddái dasa ah- te hálddašeapmi galgá movttiidahttit vuogas ealáhus­ ovttastumiid maid lea álki rievdadit dárbbu mielde. Jos hálddašeamis ii lea vuođđun máhttu ja njuolggadusat mat váldet vuhtii dakkár árbevirolaš eallinvuogi, sáht- tá dat mielddisbuktit ahte árbedieđuid mearkkašupmi heivehan-oktavuođas badjelgehččojuvvo. Lávdegoddi deattuha maiddái máhttoskáhppoma dálk- kádatrievdama oktavuođas, ja ahte lea deaŧalaš atnit muittus ja systematiseret sámi árbevirolaš máhtu. Fer- te dohkkehit sámi (ja eará) árbevirolaš máhtu oassin dálkkádatheivehemiid mearridanvuođus. Dát máhtto- huksendoaibmabijut galget lávdegotti mielas deattuhit sihke ođđaáigge dieđalaš vugiid ja árbevirolaš máhtu luonddučatnosiid hárrái, mas árbedieđut mat gávdnojit sámegielain leat guovddážis. Buot dát namuhuvvon áššit leat viehka áššáigullevaččat maiddái boahttevaš dutkamii ja hálddašeapmái Deanu­ čázádaga dáfus. Dálkkádatrievdamiidda ferte danin čat­ nat sierra beroštumi, seammás go iská mo dát sáhttet váikkuhit iešguđet guollešlájaide mat ellet ovttas luo­ sain Deanučázádagas. Čoahkkáigeassu – geahčastat ovddos guvlui Go lea sáhka luosas ja dakkár diliin mat váikkuhit luos­ samáddodahkii, de leat Deanuleagis áigelinnjá mii gok­ čá guhkes áigodaga (Geahča Aage Solbakka artihkka- la dán Sámis -bláđis). Dán čázádagas lea leamaš luossa­ bivdu – navdimis bistevaš – máŋggaid duhát jagiid. Seammá guhkes áiggi leat guovllu olbmot ieža háld­ dašan luosa nu ahte dat lea leamaš vuođđun ássamii ja kultuvrii. Dan dihtii lea deaŧalaš dokumenteret buot juogaduvvon dieđuid dán dološ ráje heiveheamis. Dát guoská sihke guollebivdui ja eará áššiide. Čielga dáhttu deattuhit árbevirolaš máhtu boahtá ov- dan lávdegotti raporttas man Luondduhálddašan­ direktoráhta ja Sámediggi lei čohkken luossaregulere- miid várás 2011:s. Das deattuhuvvo ahte álgoálbmo- giid máhtus lea stuorra árvu, ja lea sávahahtti ahte árbe­ virolaš ja vásáhusvuođđuduvvon máhttu maiddái galgá sáhttit adnojuvvot vuođđun luossamáddodagaid boaht­ tevaš hálddašeamis. Dál lea áigi ahte dán lávdegotti evt- tohusat dahkkojit duohtan.