Sámis 26

8 Sámis 26/2017 Vadsø Kárášjohka/Karasjok Deatnu Deatnu/Tana Ohcejohka/Utsjok BUOĐĐUN – EAMIBOARES SÁMI GUOLÁSTANVUOHKI Lean gullan muhtun dutkiid čuoččuheamen ahte Deanučázádaga sápme­ laččat leat oahppan buođđut vierrásiin. Dat lea dáhpáhuvvan ođđa áiggis. Dát čálus geahččala duššin dahkat dáid čuoččuhusaid. Buođđun orru leamen eamiboaris Deanučázádagas. Gieskat lea almmus­ tuvvan girji buođđuma sámegiel doahpagiid birra. Čálli lea Trond Are Anti gii girjjis bokte duođašta ahte buođđumis leat čielga ja dárkilis sánit ja dajaldagat maid sáhttá gohčodit dieđalaš giellan. Dát máhttu lea ovddi­ duvvon ja sajáiduvvon áiggiid čađa bargguid bokte man láhkai geavahit luossabivddu vejolašvuođaid eallámuššan. Asbjørn Nesheim čilgehusa mielde leat eanaš sánit mat gusket buđđui, čielga sámi sánit. ”Go geahčada muhtun sámegiel sániid mat gusket buđ­ đui, de lea lunddolaš cealkit ahte sápmelaččaid buođđumis leat eamiboa­ res árbevierut, várra gitta eami-suomaugralaš áiggi rájes.” (Sullii 4000 ov­ dal Kristusa riegádeami). (Nesheim 1947:172). Doahpagat buođđu, doaris, joddu, fierbmi ja oazis leat eamiboares sámi sá­ nit, maid sáhttá guorrat gitta ”Proto Finno-Saamic” áigodahkii (sullii 3000- 4000 ovdal Kristusa riegádeami). (Gč. Sammallahti 1998, s. 118, 119, 122, 123). Otne leat lagabui 1000 sáni ja dajaldaga mat govvidit luossaguolás­ teami árbevieruid čázádagas.