Sámis 29

Sámis 29/2019 19 “Sámi vieljat ja oappát! Dii diehtibehtet ahte min gaskkas lea dál dakkár áŋgiris ja buolli, sogalaš lihkadus mii bargá čoahkkái čohkket ja oktiičatnat buot sámiid, guhkkin ja lahka, oktan doahkkin, oktan álbmogin gáhtten ja suodjalan várás soga vuoiŋŋalaš árbbi, ovdalgo sámeálb- mot áibbas massá su “árbesilbbaidis” ja dávviriid- dis. Suodjalan várás min uhca ja heaggarahppis sogaža, gii goitge lea ceavzán dán rádjái čađa buot vuostegieđageavvagiid ja doarrádalloju- miid jahkečuđiid čađa.” Son loahpaha čállosa sániiguin: “Guhká ellos dat sámesohka! Guhká elloš sámegiella! Vare dan litna suopman datte álo čuojašii Sámeeatnan duoddariid alde, mear- ragáttiin ja johkalegiid siste!” Sámi sentralráđi riikkačoahkkin de dollui Bonjákasas Deanus suoidnemánu 10.–12. beivviid 1920. Ledje boahtán badjel 100 sápmelačča. Maiddái lullisápmelaš Elsa Laula Renberg ja su isit Thomas leigga boahtán čoahkkimii. “Sámegiella, min ráhkis eatnigiella. Dan geahččalit mii dál várjalit ja suodjalit” lei deaŧalaš fáddán riikka­ čoahkkimis. Čoahkkin álggahuvvui lávvardatveaigin lávlagiin. Dasto Pávvel-Niljas ja Máret-Lemet sávaiga buresbo- ahtima oasseváldiide. Vuosttas beaivi loahpahuvvui Piera-Jovsset – Josef Baukop logaldallamiin: sámi čearddalaš-historjjálaš gárggiideapmi. Sotnabeaivi álggahuvvui ruhkosiin man doalai Máret- Hánsa – Hans Baukop. Dasto ságastalai sentralráđi čálli John Haug ráđi dahje searvvi ulbmila birra. “Hui deaŧalaš lea áimmahuššat ja suodjalit ja gea- vahit eatnigiela – sámegiela. Jos dat jávká, de sámeálbmot návccahuvvá ja luottahuvvá. Eatni- giella lea skeaŋka man Ipmil lea addán”. Bealguoktenuppeloháigge ihkku, idjabeaivváža čuovggas, de vihahuvvui leavga. Fiskes láđđái lei tevd- nejuvvon váibmu ja dan vuolábeallái lei čállon: “Ædne vaimo vardda go su manak æi dato su dovddat”. Nu garrasit lei dáruiduhttinpolitihkka čuohcagoahtán sámi bearrašiidda. Boares ugralaš árbevieru mielde leavga geigejuvvui eadnái, dán háve Elsa Renbergii. Ja son doalai giitosártni ja deattuhii man deaŧalaš lea ovt- tas bargat várjalit sin árbevieruid ja vuoigatvuođaid. Oasseváldit de vázziledje ráidun Pávvel-Niljasa dálu lusa, gos govvejuvvojedje ja dollojedje lassi sártnit. Muhtun oasseváldiin dajai ná: “Mu muitu gale ii šatta geafibun danne go dáid beivviid lean duođaid vásihan čearddalaš mo- riidusa – duođaid erenoamáš čearddalaš morii- dusa mii bivdá min bargat ovttas. Mun jáhkán Lágideaddjit ráhkadedje maiddái leavgga masa lei čállojuvvon: Eatni váibmu vardá go su mánát eai dáh­ to su dovdat. Nu garrasit lei dáruiduhttinpolitihkka čuohcagoahtán sámi bearrašiidda.