Sámis 29

Sámis 29/2019 33 BOHTOSAT JA DULKON Mun kodalonuhalan olu go čálašan iežan olbmái­ guin neahtas. Go johtilit geahčan Messengera čađa, oainnán ahte hui dávjá geavahan eaŋgalas­ giela dadjanvugiid nugo ”just for fun”, ”btw” ja nu ain. Kodalonuhalan maiddái dávjá sámegielas dá­ rogillii. Mun maiddái čálán eanemusat iežan suop­ mana, inge beroš nu garrasit čállingiela njuolgga­ dusain. Dasa lassin geavahan olu oanádusaid, smileys, emojis ja gifaid. Emoji leat govažat mat geavahuvvojit teavsttas govvidit iešguđet dovdduid ja diŋggaid. Gifat leat fas oanehis videoat seamma ulbmiliin. Go čálán neahtas de lea dehálaš munnje leat persovnnalaš, ja dan dihte geavahan suopmana go čálán sihke dárogillii ja sámegillii sosiála me­ diain. Jáhkán ahte dat lea mielde gievrudahtti­ min mu suopmana, sihke alccen ja servodahkii. Seammás soaitá dagahit moivvi jurdagiinnán go galggan čállit sámegiela girjegiela, vaikko in leat dán rádjái dan fuomášan. NRK-journalista Aune čujuha sihke professorii Kjell Lars Berge ja Sabi­ ne Kirchmeier-Andersenii, gii lei direktevra dáns­ ka giellainstitušuvnnas Dansk Sprognævn. Nub­ bi oaivvilda ahte sosiála mediat billistit dánska čállingiela, nubbi fas oaivvilda ahte sosiála mediat eai leat sivvan dasa ahte dánska čállingiella hedjo­ na. Goappás lea riekta in sáhte mun veardidit. Go čálašan sosiála mediain, de lea mu mielas de­ hálaš leat čielggas vai eai šatta boasttuáddejumit. Go čálašan nuppiiguin, de sii eai sáhte oaidnit mu rumašgiela eaige mu ámadaju. Mu mielas smileys, emojis ja gifat leat buorit veahkkeneavvut dasa. Lea ollen nu guhkas, ahte jus in sádde makkár­ ge govaža teavstta mielde, mu ustibat soitet jear­ rat mus lean go suhttan dahje buohcci. Dalle lea lunddolaš jurdilit ahte geažideapmi ii livčče heiven go gulahallá šearpma bokte. Go lean ustibiiguin duohta máilmmis gal sáhtán geažidit, muhto dat ii gula mu dálá interneahttagulahallamii. Go ozan idiomaid iežan čálašemiin, gávnnan maid oba unnán. Go čálán, de dávjá in čále nu guhkes cealkagiid. Geavahan baicce smileys, emojis ja gifaid govvidit maid mun dovddan ja oaivvildan. Duohtaságas de geavahan dávjá guhkes áiggi oh­ cat dan ”rivttes” gifa dahje emojia. Gifat ja emojiat lea hui dehálaš oassi mu gulahallamis. Hárve gea­ vahan áiggi ja návccaid jurddašit mo sáhtášin čálalaččat sámegilli muitalit seamma. Muhtumin sáhtán geavahit eaŋgalasgiela dadjanvugiid čilget maid jurddašan, dahje oanádusaid nugo ovda­ mearkka dihte ”lol”. Dutkit geaid lean namuhan, leat čállán ahte oaná­ dusat dávjá gávdnojit gielas sosiála mediain. Mii eallit hohppos áiggis, ja mobiilatelefovdna, mii lea goitge munnje váldogulahallangaskaoapmi, ii leat mu mielas hábmejuvvon čállit guhkes teavsttaid. Soaitá maid dán dihte ahte smileys, emojis ja gi­ fat leat šaddan nu dábálaš oassin gulahallamis, ja ahte mun in geavat nu olu sámi idiomaid neahtas. Muhto go nuorat dávjá geavahit suopmana ja njálmmálaš giela go čálašit, iigo dalle livččii buorre vejolašvuohta geavahit sihke idiomaid ja