Sámis 33

14 Sámis 33/2021 mearridit studeret sámegiela, mo sii vásihit iežaset oahppanproseassa, mak­ kár sajádat sámegillii šaddá sin eallimis oahppojagi maŋŋá ja mo sii sajáiduvvet sámeservošii. Dutkamuša vuođđun lea gažadan- ja jearahallanávnnastat, man lean čohkken jagiid 2017 ja 2020 gaskkas. Dán rádjái lean buktán iežan dut­ kanbohtosiid ovdan moadde artihkkalis (Pasanen 2018, 2019 ja boahtimin). Ođđa hállit sámeservodagas Mu dutkamuš nanne dan, ahte ovtta jagi beaktilis oahpuid bokte lea vejolaš háhkat buori giellamáhtu, muhto dat ii leat diehttelas. Ođđa hálli gielladáidu, su jurdagat iežas gielladáiddu birra ja su návccat giela aktiivvalaš geavaheap­ mái oahppojagi maŋŋá leat gitta máŋgga áššis, kognitiivvalaš ja psyhkalaš ja praktihkalaš diliin. Lea dehálaš áddet, ahte dat laktásit maiddái giela ollislaš dil­ lái. Anárašgiela ođđa hálliid gaskkas vásáhusat leat eanemusat positiivvalaččat ja giellageavaheapmi lea viidáseamos. Dat ii leat imaš, go jurddaša, mii anárašgillii lea dáhpáhuvvan. Dat šattai krihtalaččat áitatvuložin, dat lea ealáskahttojuvvon beaktilis doaimmaiguin ja toleránta giellaideologiijaiguin, dan geavahando­ meenat leat huksejuvvon ođđasis. Anárašgiella lea dálá dilis hui ollu ođđa hál­ liid giella. Giela oahpahalli speadjalastá iežas giellamáhtu dasa, maid son gul­ lá earrásiin. Go earrásat birrasiin leat maiddái eanáš giellaoahpahallit, dakkár ovdáneaddji, ”váilevaš” giellamáhttu lea áibbas normála ášši, mas ii dárbbaš heahpanit. Dainna sáhttá gulahallat, doaibmat, juoba bargat. Davvisámegiela dáfus dilli lea earálágán: eatnigielat, nanu hállit leat álo leamaš buot ahkebuolvvain. Ođđa hálli buohtastahttá iežas giellamáhtu eatnigielagii­ guin ja atná dan álkit heajubun. Davvisámegiela ođđa hállái ii leat álo álki beas­ sat sámegielalaš bargui, jus dasa gávdno nannosut, eatnigiel hálli. Ja vaikko ii álo gávdnošiige, servošis lea vejolaš vuordit olbmuin, sámegielat bargiin buo­ ri giellamáhtu. Muhtumat vurdet, ahte sámegielat bargi galgá leat sámeservošis bajásšaddan, eatnigielat sámegiel hálli. Anáraš- ja nuortalašgielaid servošiin dakkár vuordámuš lea veadjemeahttun. Jus vaikko oahpaheddjiid ektui livččii dakkár gáibádus, dat bissehivččii anáraš- ja nuortalašgielaid geavaheami skuvl­ la giellan. Dat lea okta mearkkašahtti erohus, man davvisámegiela hállit buot guovlluin eai ain oainne ja ádde.