Sámis 33

20 Sámis 33/2021 máilbmái ahte leat ain dás, ahte leat rámis iežaset identitehta dihte? Sámástemiin, coggamiin gávtti, geavahemiin kultuvrraset. Mielastan lea lunddolaš ahte munge vásihan seammalágan dárbbu ja hálu čájehit rámiin máilbmái guđet kultuvrrat ellet mu siste, muhto sámekultuvrra dáfus leat čavga njuolg- gadusat mat hehttejit mu dan dahkamis nu mo mun- nje livččii lunddolaš . Diehtu das ahte eanáš sápmelaččat eai oainnáše mu earáládje go álohii ii-sápmelažžan lea dávjáge arvva­ huhttán mu. Lea váttis dohkkehit ahte dan álbmogis man nu sakkarat ráhkistan leat dákkár čavga njuolga­ dusat ja gáibádusat, maid in sáhte ollašuhttit dušše dan dihte ahte in leat Sámis eret. Jáhkán ainjuo ahte munnje lea sadji vaikko soaitá leat earálágan go háliidivččen , ja dan dihte áiggun joatkit. Mu dáhttu assimilerejuvvot oallásit sámevuhtii dušše nanosmuvvá ahte nanosmuv­ vá, iige giige sáhte jáddadit mu áŋgirvuođa ja beanta dárbbu eallit sámegillii, oaidnit ja fuobmát máilmmi sámi čalmmiiguin. Mus várra ii leat sámi duogáš, sámi máddagat, sámi varra, muhto mus lea sámi njuovčča, sá­ mi čalmmit. Okta sámegiela stuorámus riggodagain lea eahpitkeaht­ tá dan suopmanat. Mun lean hui dárkilislunddot, eren­ oamážit jos sáhka lea gielain. Fuobmájin hui árrat oahpa­ dettiin ahte davvisámegiela suopmanat leat hui iešguđet­ láganat. Juohke gilis lea sierra suopman, ja olbmuid gul­ dalettiin vuhtto hui čielgasit guđe guovllus dat leat eret. Das bohciidii dakkaviđe dakkár gažaldat ahte makkár suopmana mun de dasto galggašin oahppat? In dieđusge háliidan ahte mu hállanvuogis vuhttoše ahte in leat sápmelaš. Háliidan hállat aiddo seammalahkái go gii fal eará. Muhto go buohkat eai hála seammalahkái, de gávn­ nahin ahte mun galggašin guovdalastit mu searaid ovtta suopmanii. Ii obage lean váttis fuobmát guđe suopma­ na válljet alccen. Deatnu dat lei aivve álgoálggu rájes dat guovlu mii geasuhii mu. Sápmelaččat, geaid jurdagiin beroštuvven ja geaid lean guhká hervvošan leat measta buohkat Deanus eret. Sámegiella lea aistton gollegiella, ja Deanu leahki dat lea golleleahki. Go oahpásmuvven ođđa jurddašanvugiiguin, ođđa doahpagiiguin, ođđa vu­ giin oaidnit luonddu, de dat bođii munnje Deanu suop­ manis. Ii ádjánan guhká ovdal go áibbas dáhpedorp­ mis fuomášin iežan hállanvuogi vehážiid mielde molsa­ šuvvat nuortaguvlui. Mun lohkagohten ”manašin” inge ”manalin” vaikko ledjenge oahppan guktuid sojahan­ hámiid. Giddegohten fuomášumi dasa man dárkilit ol­ bmot hálle ja gos dat ledje eret, smávimus bienaide. Otne sávan ahte čielgasit gullo mu sámegielas ahte Deatnu lea hui lahka mu váimmu. Mus lea ain nu ollu maid oahp­ pat, erenoamážit sátneráju hárrái, mii boahtá olbmui­ guin gulahallama bokte iešguđet guovlluin miehtá Sámi. Muhto dán rádjai leat vejolašvuođat sámástit dáppe Is­ lánddas leamaš hui vánit ja hárvenaččat, nu ahte suop­ mansánit leat ain okta mu heittogamos beliin. Vaikko ii leamaš nu álki oahppat sámegiela, de dovddan ahte mus lea erenoamáš dilli go orun Islánddas. Islánd­ da ja Sámi gaskkas leat oainnat oalle máŋga seamma­ sullasašvuođa, mat leamaš ávkin sámegiela oahpuid dihte. Guktut gielat gullet Eurohpá unnimus gielaid jovkui, guktot gielat leat dárbbašan guorrasit ođđa áigái dušše moatte jagi siste. Sihke Islánddas ja Sámis boarrá­ sut sohkabuolvvaid eallin lea rievddihan ollásit ja gielat leat galgan vuogáiduvvat njamažahkká amas máilbmái. Dieđusge mii eat dárbbašan gillát koloniserema bilis­ Sámegiella lea aistton gollegiella, ja Deanu leahki dat lea golleleahki.