Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa
D

Harald Gaski

10 millijuvnna 10 jagis Sámikopiija bokte sámegiel teavsttaid ovddideap-mái. Vaikko stuorámus oassi dainna ruđain manná ge lágádussearvái, de goit lea goaikkihan moadde millijuvnna SFSii ge. Go vilppasta maŋos-guvlui árvvoštaladettiin SFSa álggaheami, ii leat oppa imaš ge ahte go Kopinor lei áŋgiruššamin veahkehit johtui Sámekopiija, de sii eanet uhcit bidje ásaheami eaktun ahte sámi lágádusat ja sámi fágagirječállit ja –jorga-leaddjit galge vuođđudit iežaset servviid vai lea geaidda ruđaid juohkit. Statistihkat han duođaštit ge ahte fágateavsttat dat máŋgejuvvojit eane-musat.

Máŋggas leat geat hállet man dehálaš lea seailluhit ja ovddidit sámegiela. Dađebahábut eai dattege leat nu máŋggas geat čállet sámegillii vaikko vel giellamovttiidahttin guhká jo leamaš ášši man eatnašat dorjot. Sámi kultuvrras leamaš álo njálmmálašvuohta guovddážis. Dan dihtii lea áddehahtti ahte čállin lei ođas ja amas, muhto maiddá min servodat lea rievdan njálmmálaččas čálalažžii. Ovdal ohppe ruovttuin hállat sámegiela ja skuvllain gis čállit riikkagiela. Dušše muhtun nággárat bákkohedje iežaset oahppat sámegillii ge čállit ja dakko bokte leat maŋŋelis ožžon sáŋgárstatusa. Ábo Eira Beaiveálgo-nammasaš románas rahčamiin ražai oahppat sámegiela lohkat ja čállit, ja go dan lei dahkan, de sárdnidišgođii eará sápmelaččaide man dehálaš lea eatnigiela geavahit. Das rájes ii leat ge diet ságastallan jaskkodan, vaikko otná globaliserejuvvon máilmmes orrot eanebut aht’ eanebut oaivvildeamen ahte dušše muhtun váldogielat seilot eanet go čuohte jagi vel. Soaitá sis lea duohta, muhto okta goit lea sihkkar ahte jus mii geat hálddašat unnitčearddagielaid heaitit daid aktiivvalaččat geavaheames, de gal jávket.

Dan dihtii leat ge nu mávssolaččat min otnáš Ábo Eirat, go sii doalahit badjin jáhku ja doaivaga ahte Sámi eatnat suopmanat ain gullojit, ja ain duođaštuvvojit čállosiin ge. Dáid olbmuid háliidat mii SFSii lahttun, ja singuin veahkkálaga veadjit ain buvttadit sámegiel teavsttaid mat geasuhit ja movttiidahttet. Ođđa dieđuid juogadeapmi lea ge guovddáš ášši fága-olbmuid beales duhtadit servodaga diehtogoikku. Dálá servodagas dat dáhpáhuvvá čállima bokte eanet go hállama. Gii diđeš mo šattaš ovddos-guvlui, muhto orru goit čájehuvvomin ahte vel interneahtta ge viehka mealgadii lea čadnon čálalaš diehtojuohkimii. Dan dihtii bissu ain dárbu čálliide ii ge dušše hálliide!