Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa
Ilgadis ill

Aage Solbakk

Joatkkán dološ diehtogálduid burgimiin, ja goaikalan dasto fas FÁGAČÁLLái. Lean gulastan ahte goit muhtin SFS miellahtut, ja maiddái earát geat lohket daid, ja dahket dan mielas. Ja háliidit eambbo dákkáriid. Nu gáldoguorahalli movttáska ain burgit, ja almmustahttit lohkkiide. Dán vuoro ilgadis dáhpáhus Várjjagis.

Várjjaga (Unjárgga) badjealmmái Peđar-Hánsa - Hans Pedersen - illástii dahje veagalválddii nieiddas Hánssa-Iŋgera - Ingeri Hansdatter - ja oappás nieidda Ivvár-Elle - Ellen Iversdatter - 1699 ja 1700 Várnárggas. Buohkat dubmejuvvojedje jápmimii 1701. Dát lei ilgadis dáhpáhus, mii lea hui vuđolaččat čilgejuvvon Čáhcesullo dikki duopmoprotokollas. Jearaldat lea: mii duođaid dáhpáhuvai ja manne veagalváldon nieidda-guovttos ge dubmejuvvuiga jápmimii? Oanehaččat čilgejuvvon duopmo-girjjis lea ášši birra čállojuvvon ná:

Hánssa-Iŋger lei riegádan miessemánu 8. beaivve 1684 ja lei Várjjaga (Unjárgga) badjealbmá Peđar-Hánssa nieida. Giđđat 1699 go soai áhčiinis leigga guođoheamen bohccuid Várnjárggas, de su áhčči válddii su veagal. Dálvit 1700 su áhčči vuot veagalválddii su. Guktot veagalváldimat dáhpáhuvve ovdal go son lei deavdán 16 jagi.

Maŋŋá go Iŋger lei veagalváldon vuosttas geardde, de son muitalii illásteami birra biebmoeadnásis. Muhto dat ii dáhtton jáhkkit sutnje. Maŋŋá go lei veagalváldon nuppe geardde, de son muitalii dan oarp-meallásis Ivvár-Ellii, gii lei badjelaš 20 jagi boaris. De Elle gis muitalii ahte Iŋgera áhčči lei su maid veagalváldán guktii. Iŋger de báhtarii lagas fulkkiidis lusa ja muitalii illástemiid birra áhčis villjii Ásllagii - Aslak Akkepeisenii - ja Niillas-Sárii - Sare Nilsenii. Ná guhkás Iŋgera iežas čilgehus.

Dát dagahii ahte Sámeleansman Lauritz Melchorsen bijai Iŋgera ja Elle giddagassii. Go áigo váldit gitta Peđar-Hánssa, de son báhtarii meahccái bissuin. Datte nagadedje váldit su gitta. Muhto ovdal go ášši

bođii dikki ovdii, de son nagadii váldit heakkas niibbiin giddagasas. Diggi dulkui dán dagu dovddasteapmin, ahte son lei furrošan nieiddainis. Danne ámtamánni Lilienskiold mearridii njukčamánu 2. beaivve 1701, mii lei su maŋemus ámmátdahku ovdal go fárrii máttás, ahte “liika galggai goddo-juvvot” (“Excecution fulbyrdet pa ded døde legeme”). Nu Peđar-Hánssa liika bálkestuvvui dollii ja boldojuvvui, ja su opmodagat galge stáhta háldui.

Mii nieiddaide fas geavai? Guktot nieiddat dovddasteigga ahte “ipmilmeahttun” Peđar-Hánsa lei sudno veagalváldán, ja dikki oaivila mielde soai leigga “rohcošan” ja nu rihkkon lága mii gáibidii jápmin-duomu. Ellii gal ii addon veaháš ge árbmu, danne go son lei jo olles-olmmoš go “fastošii”. Ja ii das galle: son lei maid ožžon veaháš oahpa-husa oskku áššiin ja moddii maid návddašan “Hearrá bassimállásiid”.

Danne go Iŋger lei nu nuorra ja ii albma láhkai ádden dagus váikkuhusaid, de lágamánni sáddii su ášši gonagassii Københápmanii ja bivddii árpmihit su. Gonagas dáhtui fas teologalaš fakultehtas cealkámuša ovdal go dagai maidige. Njeallje teologa, geat leat vuollái čállán cealkámuša, dáhttot bisuhit jápminduomu danne go Iŋger lea “rohcošan” ja nu suddudan garrasit ipmila sáni vuostá. Vaikko vel son lei nieidačivga go su áhčči su veagalválddii, de dahku duođašta ahte son lei doarvái boaris sáhttit “dahkat dákkár fasttes suttu”, ja galggai luonddustis diehtit ahte dákkár fasttes dahku lei gildojuvvon. Son livččii maid galgan áhči váidit dalá maŋŋá go vuosttas geardde dahku lei dahkkojuvvon. Son lei rihkkon Ipmila lága: XVIII.7XX.14, ja Gonagasa lága: pag. 941, 14, ja duopmu galggai ollašuhttot. Ovdalgo nu geavai, de galggai gal báhppa vel sárdnidit sutnje “ávdogas áššiid”.

Mis eai leat čálalaš dieđut Iŋgera jápminduomu ollašuhttimis, muhto Elle jápminduomu ollašuhttin gal lea dokumenterejuvvon.

Gáldu: RA: Norske innlegg 1709 (mikrofilm SAT)