Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa


SFS doaimmat ovddosguvlui

SFS miehtá Sámi searvin.

Ii nu jođánit viidán searvi miehtá sámi searvin miellahttolassáneami bokte. Erenoamážit Ruoºa beali fágačállit leat bázahallan organiserema ektui. Gielalaččat lea doaimmain ge vuosttamužžan leamaš davvi-sámegiella guovddážis. Searvi dattege muittuha jahkásaččat dan ahte searvi lea fálaldahkan buot sámegielat fágagirjjálaš čálliide ja jorga-leaddjiide. Nu lea ge fágagirjjálaš čálliid ja jorgaleaddjiid iežaset hálddus ávkkuhit SFS buoremusat.

www.samifaga.org

Searvi lea olu searaid, sihke ruđalaš ja olmmošlas, bidjan dasa ahte SFS ruoktosiidu galgá ollislaččat doaibmat sámegielain. Juo 2001 jahkečoahkkima rádjái leimmet ollen dasa ahte ruoktosiidu galggai sáhttit doaibmat diehtojuohkima ja giellaovddideami gaskaoapmin sámegillii. Ain leat gal 2004:is soames teknologalaš hehttehusat sáme-giela ektui, muhto leat dattege gávdnan buorre čovdosa dassái go dihtorfitnodagaid lohpiduvvon sámi čoavdda lea gárvánan.

Go ruoktosiidu lea ásahuvvon, de eaktuda dat ahte searvvis lea vehá mađe doaimmahus mii áimmahuššá ruoktosiiddu. Siiddu ferte ođasmahttit - ja čuovvut mielde mii siiddus dáhpáhuvvá, go ain láve min ge siidu jávkat. Searvvi ruoktosiiddu galgá goit geavahit sihke sámi čálli- ja giellafágalaš ovdánahttima ja dábálaš diehtojuohkima várás, muhto ráddjejuvvon dasa man olu mis lea jahkásaš ruđalaš resursa dasa. Ain galgat bidjat FÁGAČÁLLI teavsttaid ruoktosiidui.

Miellahttolasttaš

Jahkečoahkkimis leat miellahtut dáhtton dan ahte eat galgga luohpat FÁGAČÁLLI vaikko vel leat ge ráhkadan www.samifaga.org. Doai-vut dasto dan ahte miellahttolasttaš FÁGAČÁLLI lea ávkkálaš dieđuid juohkima gaskaoapmin. Earret dábálaš organisašuvdnalaš dieđuid várás, de lasttaš sáhttá joatkagis ge gaskkustit giellafágalaš ja čállin-fágalaš dieđuid. Áigmuš lea ráhkadit 2 nummira dán jagi. Golut juohke nummira ráhkadit leat sullii 25.000 kr.

Fágagirjjiide oastinortnet

Dán ášši lea SFS ovddidan cealkámušain Sámediggái go Sámediggi guorahalai lágásdusdoarjjaortnega, ja 1998:s čoahkkimis dalá Sámi kulturráđiin. Áššis ságastallojuvvui Sámedikki ja organisašuvnnaid oktasaščoahkkimis ođđajagemánus 2002. Sámediggi lea dasto 2002:s váldán vuhtii ahte boahtteáiggi oastinortnet galgá fátmastit maiddái fágagirjjálašvuođa. Sámiráđi hálddašan Davviriikkalaš sámi girjjálaš-vuođa oastinortnet lea áigá loahpahuvvon. Sámiráđđi loktii ášši ráđi kulturlávdegotti girjjálašvuođa seminárain Leavnnajs 7.3. 2003, muhto dađebáhábut ain hállet dušše fikšuvdnagirjjálašvuođas. Livččii de riekta ahte ee. čállisearvvit barggašedje ovttas dáinna áššiin. SFS gohcá goit dan badjelii ahte maiddái fágagirjjálašvuohta lea mielde go ođđa oastinortnet ásahuvvo.

Girjerájus- ja kopibuhtadus

Čállisearvvit leat čakčat 1999:s soahpan mo juogadit 1998-2000 áigodaga girjerájusbuhtadusa. Diet soahpamuš lea doaibman maiddái 2001-2003 áigodaga. Jos ii dahkkoš eará soahpamuš, de joatkašuvvá juogadeapmi seammá soahpamuša vuođul maiddái 2004-2007 áigo-daga. SFS ii leat ovddideamen eará eavttuid dahje gáibádusaid.

Čálliservviid máŋgga jahkásaš kopibuhtadusa soahpameahttun-vuođa čovde čállisearvvit 2001 giđđat. SFS prinsihpalaš oaidnu dohkkehuvvui, ja nu galgat ge čuovvut juogadannjuolggadusaid maid searvvit leat soahpan, ja bidjan Sámikopiija njuolggadussan vuođđu-dettiin dien ovttastusa 1992:s. Muhtin dáiddárservviid ovddasteaddjit eai leat duhtavaččat otná juogančoavdagiin, de ain sáhttet badjánit čuolmmat masa SFS ge ferte leat ráhkkanan.

Dása gullá omd. maiddái dat, ahte vaikko vel leat ge buot sámi vuoigŋaduodjeorganisašuvnnat dohkkehan kollektiivvalaš juogadan-ortnega, man čoavdá organisašuvnnaid soabadallamiid bokte, de leat muhtin čáppagirjjálaščállit Suoma bealdi dovddahan dan ahte sii dáhttot Suoma beali buhtadusruđa njuolgga ovttat Suoma beali čálliide. Buhtadusruhta ii galggašii mannat oktasaš foanddaide. SFS vástádus diekkár gáibádusaide lea dat ahte Suoma beali čállit eai sáhte vuos návddašit otná ásahuvvon ortnega man bokte ožžot ávkki (stipeanddaid) buhtadusruđain mat bohtet Norgga beali soahpmušain, ja dasto caggat vejolaš buhtadusaid Suoma bealdi mannamis oktasaš ortnega bokte. Sii fertejit dalle válljet áigot go bisssut otná oktasaš ortnegis, vai birget buhtadusain mat boađášedje Suoma bealdi. Dán ášši galgá SFS ge gohcit, ja áinnas maiddái Sámikopiija bokte.

Unnán fágagirjjit sámegillii

SFS lea fuobmášahttigoahtán ahte otná sámi girjjálašvuođas leat áibba unnán fágaláš teavsttat sámegillii, earret fal oahppogirjjit. Searvi ávžžuha ain dán oktavuođas omd. Fágagirjjálaš foandda vuoruhit prošeavttaid mat sáhttet leat mielde lasiheamen sámi fágagirjjálaš olggosaddimiid. Muđuid berre searvi ohcat eará vugiid ge mo movttiidahtášii addit olggos eambbo sámi fágateavsttaid. Dán oktavuođas berre dieđusge maiddái ohcalit lágádusaid áigumušaid.

Márkanastin - girjemeassut

Viimmat leat organisašuvnnat SFS, SÁLAS, SGS ja Sámiráđđi bargagoahtán dainna ahte ásahit bistevaš Sámi girjemeassu. Dasa galggaši leat vejolaš oažžut Sámedikkiid mielde doarjut dákkár doaluid ekonomalaččat. Oktasaš plánenjoavkkus lea leamaš vuos dušše okta čoahkkin. Sámiráđđi lea barggu koordinahtorin ja čállin. Joavkku áigumuš livččii oažžut áigái vuosttas sámi girjemeassu nu fargga go beare vejolaš.

Fágagirjjálaš bálkkašupmi

SFS bargá dainna ahte ásahit jahkásaš fágagirjjálaš bálkkašumi. Dan galggašii dahkat ovttas eará ásahusaiguin. SFS berre maiddái árvvoš-tallat dan ásahit váikko dušše Fágagirjjálaš foandda ruđain. Stivra ovddidii 2003 jahkečoahkkimii evttohusa ásahit Fágagirjjálaš fondii ođđa stipeandda - Gudnistipeandda. Jahkečoahkkin mearrdidii dasto ásahit guokte ođđa stipeandda - namalasii

1) Liigestipeandda - man sáhttá ohcat, ja

2) Gudnistipeandda - masa Foanddastivra gávdná olbmo gii áns sáša, dahje addá stipeandda Foanddastivrii boahtán evttohusaid vuođul.

Diet «Gudnistipeanda» sáhtášii de leat namahuvvon
sámi fágagirjjálaš bálkkašupmi.

Ođasmahttn 19.04.2004
Almmuhan: Mihkku Solbakk