Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa


SFS evttoha 5-jagi ovddidanplána sámi čálakultuvrra buorrin!
2005 jahkečoahkkima cealkámuš

Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiid searvvi (SFS) jahkečoahkkin Tromssas 30.4. 2005 cealká Sámediggái ja sámi almmolašvuhtii ahte dálá váilevaš ruhtajuolludeapmi sámi čálakultuvrralaš ovddideapmái, goarida sámi girjjálašvuođa, ja fága- ja dokumentára girjjálašvuođa erenoamážit.

Sámi kulturpolitihkalaš ságastallamis vajáldahttojuvvo dávjá dat suorgi min čálakultuvrras mii ii leat fikšuvdna ii ge gula oahppogirjjiide, namalassii áigeguovdilis fágagirjjálašvuohta dego debáhttagirjjit, fágaprosateavsttat, biografiijat, historjjálaš ja servodatberosteaddji girjjit juohke hámis. Otná doarjjaortnegat eai oppa namat ge dán lágán girjjálašvuođa, ja dan heahtedilis mas sámegillii čállojuvvon girjjiid almmuheapmi lea dál, de ii vuoruhuvvo sámi fágaprosa oppanassii ge. Ealli sámegielat servodat dárbbaša dokumentára- ja fágateavsttaid, ja mii oaidnit mo otná dilli váikkuha dasa ahte min servodagas váilu almmolaš digáštallan mii lea vuođđuduvvon čiek∫aleabbot ákkastallamiidda go maid áviissain gávdná.

Bealistis lea SFS geavahan iežas ruđaid cegget sámi čálakultuvrralaš áigečállaga, man vuosttas nummir ilbmá dán geasi, ja maid mii áigut addit nuvttá sápmelaš lohkkiide. Dieđusge mis eai leat ruhtavárit joatkit áigečállaga buvttadeami dušše iežamet buhtadusruđa geavahemiin, ja ávžžuhit Sámedikki sihkkarastit viidáset ruhtadeami. Mii goit hálidit čájehit ahte lea dehálebbo bargat konstruktiivvalaččat ja konkrehtalaččat dan sadjái go dušše váidalit, ja doaivut min politihkalaš ásahusaid čuovvulit jurdaga.

Servodat mas ii gávdno čálakultuvra lea geafes servodat, ja dat duohtavuohta ahte dilli lea sakka vearránan ma∫∫á go Sámediggi lea boahtán, lea paradoksála ja suorggahahtti, ja muitala čielgasit ahte min politihkalaš ovddasvástideaddjit eai ane čálakultuvrra dehálažžan. SFS gáibida ahte kulturpolitihkka šaddá válgagižžoáššin ja ávžžuha sámi mediabargiid čavggahit Sámediggái beasadeaddji evttohasaid sin kulturpolitihkalaš oainnuid hárrái. SFS maiddái váruha eará sámi kulturservviid geahččaleames háddjet kulturpolitihkalaš viggamušaid deattuhettiin dušše fikšuvdna-girjjálašvuođa. Livččii baicce áigi ovttas rahčagoahtit bealuštit sámegiela geavaheami sihke dáiddalaččat ja fágalaččat, ja buot dehálemos lea goit muittuhit sámi eiseválddiide ahte sin lohpádusat ovddidit sámegiela duođaštuvvojit guorusin ja behtolažžan sin dálá politihka geažil. Ii ávkkot juolludit millijuvnnaid giellaruđaid gielddaide go duođaštuvvo ahte dat geavahit stuorra oasi ruđain áibbas eará áššiide go duođaid ovddidit sámegiela. Dat mii dál dárbbašuvvo lea 5-jagi ovddidanplána loktet sámegielat čálakultuvrra árvvu. Dákkár plána ásaheapmái ja čađaheapmái searvá áinnas SFS, ja hástala Sámedikki johtileamos lági mielde álggahit ja ruhtadit barggu.

Ođasmahttn 10.06.2005
Almmuhan: Mihkku Solbakk