Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa


Sámefoandda ruđaid geavaheapmi
Artihkal heivehuvvon Harald Gaski sáhkavuoru vuođul Sámedikki semináras 13.2. 2007 Kárášjogas

Lea go Sámefoanda dálá áiggi Jiehtanasa skeaŋka sápmelaččaide?

Dološ sámi muitalusaid mielde Jiehtanas lea olmmoš gii ii leat sápmelaš. Son lei stuoris ja kievra, muhto ii nu viissis. Dan dihtii lávii sápmelaš birget Jiehtanasas go lei gávvil, vitmat ja fuomáštahkes. Daddjo ge muhtun sátnevádjasis ahte lea buoret geavahit juonaid go suonaid; nammalassii ahte lea buorre leat hutkái amas dárbbašit heaibut dahje doarrut.

Go Beaivvi bárdni lei soakŋomátkkis Jiehtanasaid eatnamis, de son ráhkistuvai hirbmadit Jiehtanasa niidii, ja ovttas nieiddain son vejii dájuhit čalmmehis Jiehtanasa nu ahte dat mieđai Beaivvi bártni ja Jiehtanasa nieidda beassat náitalit. Attii vel skeaŋkka nuorra párrii vai birgeba bures — son laiggui stuorra silba- ja gollelássáid ja guottihii Beaivvi bártni borjjasvatnasii. Nuorra párra šattaiga buresbirgeaddjit, ja ovttas soai oaččuiga Gállábártniid, geat leat sápmelaččaid máttut. Dan dihtii ii leat dattege áibbas riekta dadjat ahte Jiehtanas ii leat álgage sápmelaš, go dán myhta mielde sámi sohka lea vuolgán Beaivvi bártni ja Jiehtanasa nieidda oktiisuddamis; nammalassii čearddaid seaguheamis man vuođđun lea sihke fákkáid fápmu ja miela hutkáivuohta. Viisodat ja givrodat ovttas galggašii dasto addit buot buoremus birgenmáhtu davviguovllu olbmuide.

Manin mun álggán dáinna dološ myhtain go lea sáhka Sámefoandda ruđaid geavaheames? Ja mo gullá Jiehtanas dán muitalussii? In áiggo aiddo čuoččuhit ahte Kjell Magne Bondevik lea Jiehtanas, muhto son goittot lei Norgga stáhtaministar dalle go Sámefoanda ásahuvvui, ja dan láhkai sáhttá buohtastahttit su skeaŋkka sámi álbmogii dološ muitalusain mo Jiehtanas laigii birgenveahki sámi vuolggaheaddji guoktái. Dološ muitalus, maid máttasámi báhppa Anders Fjellner lea midjiide guođđán, sáhttá govvet mo olggobealde boahtán veahki lea mielde addimin vuoimmi rahčamušaide maid ulbmilin lea nannet sámi iešdovddu ja birgenlági. Ii Beaivvi bárdni hilgon Jiehtanasa skeaŋkka, ii ge Sámediggi ge biehttalan váldimis vuostá stáhtaministara ruđa, vaikko vel lea ge ádjánan gávnnahit mo ruđaid buoremus lági mielde geavahit.

Dáinna álggahemiin mun hálidan ge geažidit ahte mu mielas foandda reantoruhta berre vuosttažettiin geavahuvvot dakkár hommáide mat leat mielde atnimin árvvus ja gudnejahttimin daid dieđuid ja dan máhtu mii muittuha midjiide manin mii leat sápmelaččat. Mii gohčodat iežamet álgo-álbmogin, ja min iešdovdu lea ge čadnon kultuvrralaččat dasa ahte min árvvut gudnejahttet luonddu ja álbmogiid gaskavuođa. Eat muđui gohčodivčče iežamet álgo-álbmogin. Riikkaidgaskasaččat ságastallojuvvo dán áigái ahte man muddui addá álgo-álbmotdoaba boaresáigásaš, ja measta primitiiva, konnotašuvnnaid dasa ahte leat indigenous people. Muhtumat hálidivčče beanta beassat eret dan čanastagas maid sii atnet heajos symbolan, nammalassii ahte min álbmogat leat eanet čatnasan Eatnamii go Ođđa áigái juste dan dihtii go “álgo-álbmot”-doaba čujuha dološ árvvuide. In áiggo dan ságastallama dađi eanet das namahit, earret go muittuhan dihtii ahte man nu sivas sámi álbmot áiggistis searvvai álgo-álbmot-lihkadussii, ja das čuvvot ge de sihke kultuvrralaš ja politihkalaš ovddasvástádusat ja gáibadusat. Dan dihtii lea ain gaskkohagaid dárbu bisánastit ja smiehtastit: Gii lean mun? Ja manin lean dat gii lean, ja gulan dasa masa gulan?

Min beakkán Sámi soga lávlaga čálli Isak Saba ge máinnui Sagai Muittalægje áviissas nr. 11, geassemánu 1. beaivvi 1905, Anders Fjellnera dehálaš barggu dan dihtii go lei sápmelaččaide dakkár dehálaš muitalusa guođđán, ja Saba lasihii ahte dál go leat fas oahpásmuvvan Beaivvi bártni-diktemuššii, de eat galgga šat goassige vajáldahttit dan. Muhto dattege sihke myhta ja Fjellner ohpihii vajáldahttui. Manin? Na vuosttažettiin dan dihtii go mis sámiin dan áigái ledje nu uhcán oahppanolbmot geat čálle muitalusaid amaset dat jávkat. Mis váilo oahpponeavvuid ráhkadeaddjit, mis váilo oahppogirječállit, mis váilo njulgestaga čállit! Mii gulaimet ain njálmmálaš kultuvrii, mii iešalddes lei buorre, muhto njálmmálaš kultuvrra dovdomearka lea ahte áššit muitojuvvojit nu guhká go dainna lea árvu ja mearkkašupmi servodagas, muhto go áiggit ja árvvut rivdet, de báhcet ja jávket olu áššit mat eai leat šat seamma mávssolaččat das ja dalle. Muhto seammaláhkai go Beaivvi bártni muitalusain, de leat sihkkarit dievva áššit dološ sámi servodagas mat livččii lean otnábeai sápmelaččaide somá dovdat, muhto mat dađebahábut leat agibeaivái jávkan, dan dihtii go daid ii čállán oktage. Čála čujuha ovddosguvlui, ja ovddešáiggiid čállagiid sáhttá dutkat dainna ulbmiliin ahte áddet eanet dalááiggi árvvuin ja vieruin. Sáhttá lohkat maŋosguvlui (“readback”), nugo mun ja moattis earát leat viggan sihke Anders Fjellnera ja Jakob Fellman teavsttaiguin dahkat. Dat leamaš vejolaš juste dan dihtii go dat leat gávdnon teakstan, čálusin. Jus daid ii livččii okta ge čállán dalle, de eai livčče mis šat diet muitalusat, danin go dat man nu sivas jávke ja vajálduvve njálmmálaš árbevierus.

Dan dihtii mun oaivvildan ahte galgá Sámefoandda reantoruđa geavahit čálakultuvrra ovddideapmái, dan dihtii go mii dárbbašat čállosiid. Sámi sátnevájas ge dadjá ahte “Čálli giehta ollá guhkás”. Čála seailluha dieđuid boahtte buolvvaide. Ii leat makkár ge vuostálasvuođaid otná sámi servodagas njálmmálašvuođa ja čálalašvuođa gaskkas. Baicce sáhttá dadjat ahte čála vurke njálmmálašvuođa vai dan viisodat bissu, ii ge jávkka.

Áinnas oažžu Sámediggi bidjat vaikko lassi eavttuid Sámefoandda ruhtajuolludemiide, mat váfistivčče ahte foandda ruhta manná hommáide mat galget čatnat oktii árbevieruid ja boahtteáiggi, doloža ja dáláža vai dat ovttas leat mielde oahpisteamen ovddosguvlui. Eará sániiguin daddjon; ahte foandda ruhta galgá doarjut prošeavttaid mat suokkardallet sápmelašvuođa olles dan viidodagas mii dasa gullá.

Manin ii geahččalit foandda kapitála stuorrudit?
- sihke lassi stáhtaruđaiguin ja áinnas EU-ruhtademiin ge
- stáhta ja priváhta fitnodagat geat áinnas berrejit dovdat iežaset ovddasvástádusa doarjut ja nannet sámi servodaga ja sápmelašvuođa
- áinnas priváhta skeaŋkkat, Norggas gávdnojit dievva šiega jiehtanasat ge

Lea máilmmi buorre jus Sámefoanda sáhtášii šaddat dan mađe stuoris áiggi mielde ahte julošii gaskal 5 ja 10 millijun kruvnnu das váldit jahkásaččat giella- ja kultur-ovddidandoaimmaide. Dat ii leat stuorra ruhta iešalddes, muhto otná dili ektui dat lassánahtášii ruhtajuolludeami sturrodaga omd. girjjálašvuhtii hirbmadit.

Mii fertet muitit dan ahte vaikko dál daddjo ahte dáruiduhttin lea nohkan, de ovddešáiggiid dáruiduhttinpolitihkka ain váikkuha min gaskkas garrasit, ja mii dárbbašat dievva doaibmabijuid mat álggášedje bargat nuppe guvlui, nammalassii nannet sámegiela saji ja geavaheami servodagas. Manin orru omd. leat veadjemeahttun jurdda tekstet muhtun TV-prográmmaid sámegillii. Dan láhkai olbmot hárjánivčče oaidnit sámegiela čállojuvvon, ja sii várra maid fuomášivčče ahte ii dat gusto leat nu váttis lohkat sámegiela. Manin ii sáhte leat sámegiel teaksta mielkepáhkain ge ja eará embállašain?

Sámegiella lea dál ballamis unnitlogugiella min iežamet álbmoga gaskkas, ja jus čuovvu demokráhtalaš vugiid, de sáhtášii eanetlohku mearridit ahte dál mii heaitit doarjumis sámi čálakultuvrra, go dat ii juvssa gosa ge. In jáhke dan dáhpáhuvvat, go ain lea gielas nu nana sadji sámiid gaskkas, muhto lea čielggas go lea čuvvon sámepolitihka muhtun áiggi ahte sámegiela árvu ja mearkkašupmi lea njiedjan ja hedjonan maŋimuš logemat jagi. Dan dihtii dárbbaša giella doarjaga. Mis eai gávdno oastinortnegat sámegillii čállojuvvon girjjálašvuođa várás, eai ge mis gávdno jorgalanruđat sámegillii almmuhit eará álgoálbmogiid girjjálašvuođa — mii livččii sáhttit leat min alternatiivva máilmmigirjjálašvuohta. Min guovttegielalašruđat stunžejuvvojit dađebahábut eará doaimmaide go giela nanosmuhttimii. Mis váilot oppalohkái buorit giellaovddidan-prográmmat mat livčče mielde nannemin sámegiela.

Áššis leat riikkaidgaskasaš dimenšuvnnat, go mii sáhttit buohtastahttit min dili omd. maori-álbmogiin Aotearoas dahje Ođđa Zealánddas gos duođaid mearridedje nannet giela dan dihtii go sii ledje massimin dan. Ja dál maoriat leat jorgalan dili, nu ahte giella lea fas ahtanuššamin! Nu lea midjiide ge vejolaš dahkat, sihke davvi-, julev- ja máttasámegielain. Dán oktavuođas heive ge imaštit ahte manin eai jorgaluvvo girjjit min golmma sisriikka gielaid gaskkas? Jáhkán ahte Sámediggi ii leat oppa jurdilan ge ášši birra, vaikko dat livččii iešalddes hui mávssolaš dahku. Dákkár doibmii berre ruhta várrejuvvot!

Mu oasálastin dán ságastallamis vuolgá golmma iešvuođas:
A) Čálli
B) Sámi fágalaš girječálliid ja -jorgaleaddjiid searvvi jođiheaddji
C) Girjjálašvuođadutki ja girjjálašvuođasuorggi goziheaddji

Sihke čállin ja hállin mun lean dieđus ge čálakultuvrra sihke ovddasteaddji ja bealušteaddji, ja mun hálidan dan geažil geahčastit sihke maŋosguvlui mo áššit leat leamaš ovdal, ja mo dat leat dál. Go ii leat vissis ahte juohke dáfus leamaš ovdáneapmi, vaikko vel Sámediggi lea ge ásahuvvon ja galgá gohcit ja gozihit sámiid beroštumiid.

Dalle go Norgga kulturráđđi hálddašii sámi kulturfoandda, das ledje vuollásaš orgánat, fágajoavkkut, mat árvvoštalle ohcamiid kvalitehta, ja evttohedje juolludemiid fágalaččat ja kvalitehta vuođul. Ovddit presideanta-áigodagas jávkaduvvojedje fágajoavkkut, ja šattai áibbas politihkkáriid háldui mearridit juolludemiid. Dat mearkkaša ee. ahte fágalaš ákkat leat eanet uhcit jávkaduvvon, ja leat dušše politihkkáriid vuoruheamit mat loahpalaččat mearridit. Dat eai dárbbaš álo leat čadnon dušše kvalitehtii, muhto sáhttet nugo mii leat maŋimuš jagiid oaidnán, vuolgit erenoamážit geográfalaš beroštumiin. Geografiijai gullet maiddá suopmanat, ja mii leat vásihan maŋimuš jagiid ahte vaikko vel iešalddes vuoruheami duohken lea buorre áigumuš, de sáhttá boađus dattege leat ahte váilot olbmot ja ressursat čađahit dan maid vuoruheapmi eaktuda. Eai mis leat nu olu čállit liikkáge, ja smávva joavkku siste sáhttet menddo gáržžes vuoruheami eavttut dagahit ahte dat mii lei doaibmamin bures, hedjona go fáhkka sirdojuvvojit ruđat eará sadjái, ja eará doaimmaide.

Eará áššit mat sáhttet mearridit vuoruhemiid leat ahkejoavkkut, sohkabeliid ákkat, šaŋgerat jna.

Ovdal ledje 4 vuoruhanšlája girjjálašvuođas:
A) Čáppagirjjálašvuohta
B) Mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuohta
C) Áššeprosa ja dokumentáragirjjálašvuohta
D) Sámegillii jorgaluvvon girjjálašvuohta

Dálá ortnegis lea dušše čáppagirjjálašvuohta mielde, ja mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuohta lea erenoamážit vuoruhuvvon. Boađusin das lea ee. ahte

A) Fágagirjjálašvuhtii dego debáhttagirjjiide ja áigeguovdilis áššeprosai ii leat šat vejolaš oažžut Sámediggesystemas ruđa. Sámediggi dasa lassin bidjá menddo unnán ruđa doarjut áigečállagiid, main juste fágagirjjálašvuohta oidno.
B) Girjjit eai šat jorgaluvvo sámegillii (mearkkaša maiddá ahte dárogielat sámi čállit eai šat fidne girjjiideaset jorgaluvvot sámegillii, eai ge mis ilmma sámegielaid gaskaneas jorgaleamit ge)

Dás čuožžilit muhtun prinsihpalaš gažaldagat, ee. dat ahte galgá go doarjja leat fágalaččat vuođuštuvvon vai ii? Dáidda, ja dieđusge de maiddá girjjálašvuohta, lea sierra profešuvdna, man sáhttá dulkot ja analyseret. Dasa dárbbašuvvo oahppu. Politihkkáriid bargun lea vuoruhit, muhto vuoruheapmái ferte jierpmálaš vuođđu, ja vuoruheami duohken ferte álbmot oaidnit čielga áigumuša ja mihttomeriid.

Dálá ortnet lea imaš dan dihtii go
- das váilu fágalaš vuođuštus
- vuoruheapmi gártá leat sahtedohko, das ii leat čielga ulbmil vuođđun, politihkkáriin ferte máhtu ja áššediehtu, ja dan sáhttet oažžut/viežžat/gávdnat fágaolbmuin. Mii fertet dohkkehit dan, ja illudit das, ahte min servodat lea ovdánan, ja ii oppa leat ge vejolaš šat ovtta olbmui máhttit ja hálddašit visot. Dan dihtii mii fertet geavahit dan čehppodaga mii servodagas gávdno, buorrin buohkaide. Politihkkárat galget mearridit rápmaeavttuid, ja de sáhttá guođđit konkrehtalaš barggu iešguđet fágasuorggi čehpiide.

Jearaldat lea dasto mo sáhtášii dili buoridit. Dasa gávdnojit máŋga vejolašvuođa, maid gaskkas mun deattuhivččen čuvvovaččaid:
- Jus Sámedikki mielas šaddá menddo divrras máhccat fas ortnegii mas leat fágajoavkkut, de sáhttá
- mearridit man stuoris galgá girjjálašvuođa doarjja jahkásaččat, ja de
- juohkit ruđaid daid seammá lágádusaide mat leat mielde Sámedikki lágádusdoarjja-ortnegis, ja diktit lágádusaid ieža vuoruhit
- sáhttá guođđit veahá luovosruđa, man lea vejolaš geavahit lágádusaide mat eai leat mielde Sámediggevuogádagas.

Dáinna vugiin mii sihkkarastit ahte dat ásahusat main galgá leat čálakultuvrras fágamáhttu, ieža besset vuoruhit iežaset prošeavttaid gaskkas, eai ge politihkkárat gánnet golahit divrras áiggi čohkkát ja mearridit eaŋkil-ohcamiid ja prošeavttaid gaskkas. Mis han leat girjelágádusat juste dan dihtii go sis lea máhtu girjjiid lágidit, ja go juohká ruđaid lágádusaid doaimmaid ektui, de maiddá dáhkiduvvo oalle rehálaš ja vuoiggalaš juohkin.

Lea máŋgii geardduhuvvon duohtavuohta dat, ja juste dan dihtii go lea duohta, de gierdá oktii vel geardduhuvvot: Gillii lea nu olu árbevirolaš máhtu ja viisodat vurkejuvvon, de jus mii massit giela, de mii maiddá massit hui stuorra oasi dan árbevirolaš máhtus mii leamaš mielde dahkamin min danin manin mii dál leat. Giella lea vuosttažettiin kommunikašuvnna gaskaoapmi, muhto das lea maiddá dehálaš symbolalaš mearkkašupmi. Sámegiella lea sápmelaččaid giella, dat lea eadnigiella vel daidda ge geat eai dan hálddaš. Giella čatná oktii álbmoga. Dan dihtii lea ge doaivva ahte sámegiella šattašii eanebuidda eadnigiellan, ja ahte mii máhtášeimmet rahčat ovttas nannet ja ovddidit sámegiela geavaheami min servodagas.

Dasa livččii buorre veahkkin Sámefoandda reantoruhta mii nannešii ovtta dehálaš beali giela seailluheamis; nammalassii čállon giela! Go kultuvra mas váilu čálakultuvrra, das leat fuonit birgeneavttut otná máilmmes. Dan dihtii lea ge nu dehálaš ahte mii máhttit meannudit sámegielain nu bures ja čehpet ahte dat gárttašii movttidussan eará álgo-álbmot joavkkuide ge, geat dál leat rahčamin daid áššiiguin maiguin mii fággádalaimet moattelot jagiid áigi. Min čovdosat sáhttet leat movttiidussan sin dálá rahčamušaide, seammás go mis gis leat badjánan ođđa ja eará hástalusat. Daid gaskkas lea jearaldat ahte hálidat go mii duođas buoridit sámi čálakultuvrra eavttuid, ja dakko bokte ovddidit sámegiela ealli ja mearkkašahtti čállingiellan — buot ahkejoavkkuid ja giellajoavkkuid várás?



Ođasmahttn 11.04.2007
Almmuhan: Webdoaimmaheaddji