Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa


Váibmogiella - Gollegiella?
SFS giellaseminára
Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleddjiidsearvi (SFS) lágidii skábmamánu 23. beaivvi giellaseminára Váibmogiella – Gollegiella? Sámi girjjálašvuođaguovddᚠKárášjogas. Seminára lei rabas buot giellaberošteddjiide.

Semináras lei fáddá čalmmustahttit eatnigielmáhtu, ja mo mii sáhttit dan ovddidit. 2016s almmuhuvvui Norgga ráđđehus raportta Hjertesprĺket ("Váibmogiella”). Raporta gieđahalai sámegiela dili otná servodagas, ja buvttii evttohusaid mo sáhttá sihkkarastit sámegiela seailluheami ja vitaliserema. SFS čálii dasa gulaskuddancealkámuša mas deattuheimmet ahte lea buorre go dákkár raporta lea ráhkaduvvon. SFS bális váillahit eanet višuvnnaid girjjálašvuođa ovddideami hárrái. Raporttas leat maiddái ollu evttohusat mat deattuhit giela vitaliserenaspeavtta, ja dat unnán gieđahallá eatnigiela dili, boahtteáiggi ja ovddideami.

Mii leimmet bovden njealje logaldalli doallat ovdasága. Leimmet nu lihkkoš ahte sámedikkepresideanta Áili Keskitálo searvvai ovdaságain: "Ale jaskkot eatnigiella”. Su ovdaságas lei árbevirolaš ‘eatnigiela’-áddejupmi vuođđun: eatnigiella lea vuosttas giella maid oahppá, min šaddangiella. Áili muitalii iežas persovnnalaš vásáhusaid birra go ieš lea oahppan sámegiela ollesolmmožin, ja son deattuhii ahte giellaealáskahttinrahčamušaid siste eat galgga vajáldahttit man dehálaš lea nannet eatnigiela eatnigielbirrasiin. Sámi girjjálašvuođa professor Harald Gaski tihttel lei: "Giella ii galgga leat álki muhto buorre. Ja buorre giela lea álo álki áddet." Son gis muittuhii guldaleddjiid ahte kievkkangiella lea eanemus avanserejuvvon sámegiella, ja dan galgat atnit hui árvvus. Giella lea ge sámiid gaskkas erenoamᚠárvvus go jo leat nákcen seailluhit dan buot hástalusaid čađa. Oahpaheaddji ja girječálli Saia Stueng muitalii iežas ovdaságas -"Sámi ráppa, vuostejietna  siskkáldas koloniseremii"mo iešguđet sámi rápparat geavahit ráppateavsttaid ovddidit giela, persovnnalaš vásáhusaid ja buktit servodatkritihka.  Muhtin rápparat almmuhit skearruid ja sin lávlagiid gávdná interneahta streaming-bálvalusain, earáid lávlagat doibmet dušše gufihttarráppan (underground). Min maŋimuš logaldalli Sámi lohkanguovddáža jođiheaddji Biret Ánne Bals Baal deattuhii ovdaságastis "Gosa šattai eatnigiella? Giella estehtalaš muosáhussan” ahte giella ii leat dušše mihttu ja reaidu maid mii galgat fievrridit viidáseappot mánáide, mánát fertejit beassat vásihit ja muosáhit giela. Astat go mii čohkkedit singuin ja háleštit, vai lea go álkit dušše diktit sin vuodjut digitála máilbmái. Min ruovttut eai leat šat seammá giellaarenat go ovdal, muhto giellaoččodeaddji mánnái lea hui dehálaš ahte son beassá vásihit rikkis giela, dan variašuvnnaid ja estehtalašvuođa, vai beassá geavahit iežas hutkáivuođa ja ovddidit iežas giela.


SFS jođiheaddji Lill-Tove Fredriksen sávai buresboahtima oasseválddiide seminárii.


Sámedikkepresideanta Áili Keskitálo


Prof. Harald Gaski


Oahpaheaddji ja girječálli Saia Stueng


Muhtin oassi seminára oasseváldiin


Sámi lohkanguovddáža jođiheaddji Biret Ánne Bals Baal


Ođasmahttán 29.11.2018
Almmuhan: Webdoaimmaheaddji