Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa


Sámegiella, searvegiella almmolašvuođas?
Sámi giellavahku oktavuođas lágidii Kárenaš giellaguovddás ja SFS giellaeahkeda Kárášjoga servodatviesus duorastaga 22.10. SFS ovddeš jođiheaddji, Lill Tove Fredriksen, logaldalai bajilčállagiin Sámegiella, searvegiella almmolašvuođas?

 

Oassi guldaleaddjiin semináras
 
Váile 30 olbmo ledje garrestan vuolgit guldalit Lill Tove Fredriksen logaldallama sámegiela birra, vaikke lei fas ođđa koronaáitta servodagas. Dát doalut ledje sámi giellavahku oktavuođas. Lei Kárenaš Giella- ja Kulturguovddáš ovttas SFS:in geat lágideigga sámegieleahkeda Kárášjoga servodatviesus.

Muhtin gažaldagat
Beassá go sámegiella searvat almmolaš ságastallamii? 

Lea go dohkkehuvvon vuođđudit, dahje gáibidit lanjaid gos sámegiella vuoruhuvvo?

Mo sáhttá čilget dan ahte nu ollu dovddut ihtet go lea sáhka sámegiella almmolaš digaštallamis? 

Manne lea nu ahte sii guđet lea massán giela ja identitehta dávjá besset mikrofuvnnaide? 

Naba sii, guđet leat suodjalan ja áimmahuššan sámegiela ja sámi árbevieru?

Čoahkkáigeassu
Sámegiella odno almmolašvuođas muhtin muddui. Almmolaš visttiin lea eambbo sámegiella go ovdal, ja lea maiddái boahtán eanet šilttat sámi báikenamaiguin. Bargit besset geavahit sámegiela eanet barggu oktavuođas. Sámediggeráđđi lea dás buorre ovdagovva, go mis leat duostilis ja diđolaš politihkarat guđet bures ovddidit giela iešguđet almmolaš dilálašvuođain.
 
Ii leat álo álki oažžut dohkkehuvvot sámi báikenamat almmolaš dilis, nu mo Áhkanjárgá-ášši lea dán čavčča čájehan, mas Áhkanjárgga suohkanstivra ii dáhto bidjat sámegiel nama suohkana almmolaš namman, vaikko báikkis lea sámi namma Áhkanjárga. Sámegiela geavaheami oktavuođas leat dáruiduhttima hávit áššin almmolašvuođas. Dan leat mii oaidnán áššis mas Sámi girječálliid searvvi 2018 ja 2019 jahkečoahkkin leat mearridan ahte dál sáhttet ohcat miellahttun sii guđet sámegillii almmuhit čáppagirjjálaš girjji (ođđa njuolggadus ii váikkut daidda miellahttuide guđet leat jo miellahttun). Searvvis ii leat ovdal leamaš giellagáibádus beassat miellahttun. Dát ášši buvtii ollu almmolaš cealkámušaid. Eanas dain fallehedje sin guđet ledje dahkan mearrádusa. Sii guđet ledje mearradusaid vuostá dovde ahte sii leat olggoštuvvon ja vealahuvvon. Sii guđet dorjo mearradusa vásihit ahte ii baljo oktage beroš guorahallat ášši duogáža. Sii leat oaidnán ahte fertejit várjalit giela, go dat lea sakka áitojuvvon. Sii guđet eai massán gielaset, leat maid gierdan garra rasisma ja vealaheami. Dáid olbmuid gaskkas leat min sámegieloahpaheaddjit, luođi várjaleaddjit, min duoječeahpit. Sin gaskkas leat maiddái giellameaštárat, eatnigielanalfabehtat, guđet eai gaossege leat oahppan lohkat ja čállit iežaset eatnigiela. Sin birra ii baljo gullo mihkkege. Livččii oalle jorggu máilbmi jos sii, guđet buot rahčamusaid ja váttisvuođaid čađa leat seailluhan giela ealli giellan, govviduvvojit vearrás vealaheaddjin. Ollu lea buorránan, muhto lea gal ain ollu bargu ovdal go sámegiella ollásit dohkkehuvvo almmolašvuođas.


Lill Tove Fredriksen

 


Kárenaš jođiheaddji, Gudrun Lindi geigii skeaŋkka logaldállái. 



Ođasmahttn 27.10.2020
Almmuhan: Webdoaimmaheaddji