Sámis 31

Sámis 31/2020 23 kiide go Sámi duottarguovllut. Sámegillii dát sátni dieđalaš tearbman lea boahtán eanetlogugielain, muhto dat lea boahtán dušše ruovttoluotta: tund­ ra lea rievtti mielde álgoálggus seamma sámi sát- ni go duottar . Duoddarat gávdnojit dieđus maiddái Ruošša bealde Guoládatnjárggas, gos hállet gield- dasámegiela. Duottar lea gielddasámegillii tuundar , dahjege sin bustávaiguin čállon тӯндар. Dán sáni, dahje kánske genitiivahámi tuundra (тӯндра), davvi­ sámegillii duoddara , leat dasto ruoššat luoikkahan iežaset gillii áibbas dego ránnját lávejit dahkat: Duot orru buorre ja lea váilon mis, hás mii sáhttit luoikka- hit duon. Nie de ruoššagillii lea juo áigá ihtán sátni тундра, mii lea min bustávaiguin tundra . Seamma láhkai dat čállojuvvo maiddái eará Davvi- ja Oarje-Eurohpá gie- lain dego dáro-, ruoŧa-, suomagielas – ja maiddái eŋgelasgielas ja spánskkagielas, maid hállet badjel miljárda olbmo miehtá máilmmi. Ja tundra lea tund- ra – ja duottar lea duottar – vaikko dat čállojuvvošii dego toundra fránskkagielas dahje τούνδρα greik- kagielas. Ii ge das ge nohkka: hebreagillii čállet הרדנוט , arábagillii ges اردنت , hindigillii टुण्ड्रा ja japá- nagillii ツンドラ – muhto bustávaid duohken leat ain sánit maid jietnadit sullii seamma láhkai go tundra . Tundra orru leamen eanemus dovddus sámi sátni mii lea leavvan miehtá máilmmi. Okta nuppi luond­ dudiehtaga sátni lea palsa , nugo dat čállojuvvo ov­ damearkka dihte eŋgelas-, spánskka- ja suoma­ gielas, dahje pals dáro- ja ruoŧagielas. Dan meark­ kašupmi lea oktageardánit balsa , dat lea oainnat justa dat seamma sátni mii lea vuos adnojuvvon Sámis gos leat balssat eanet go máŋgga eará guovllus. Dieđus ovdamearkka dihte Canada ja Alaska álgoálbmogiin leat iežaset namahusat ieža­ set balssaide, muhto geologalaš eŋgelasgiela tear- bma lea maiddái Davvi-Amerihkás palsa . Sámi elefánttat Sámis leat duoddariid ja balssaid lassin maiddái eallit, eai ge dušše bohccot muhto riddoguovlluin maid earret eará morššat. Sámegiela morša lea fas okta sátni, mii lea leavvan viidát. Vaikko morša lea dálá eŋgelasgillii walrus , de boares eŋgelasgiel namma dasa leamaš morse . Morša lea morse maiddái fránskkagillii, ja spánskkagillii ges dat lea morsa . Dát sánit orrot boahtán dáidda gielaide seamma láhkai go tundra – ruoššagiela bokte, mas morša lea morž (морж). Ja nu go tundra , de maid­ dái dát leamaš álgoálggus sámegiela sátni, man ruoššagiella lea luoikkahan ovdal go lea luoikan ain ovddos guvlui eará gielaide oarjin. Ná leat sámi morššat fárren ođđa guovlluide. Suomagillii morša lea mursu , ja dat maid lea sámi loatnasátni. Muhto suomagielagat dovdet maiddái ealli man gohčodit norsu . Dat lea hui guhkkin eret morššain, muhto nuppe dáfus man nu láhkai lah- ka. Morššat leat oainnat leamaš dehálaččat daid čalámiid dahjege earenoamáš, stuorra ja divrras gaikkodanbániid dihte. Daid birra leat johtán ságat maiddái doppe gos ii oktage leat moršša goasse- ge oaidnán ge. Lea lunddolaš ahte dain guovlluin