Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre


Stipeandaohcamiid čállinrávvagat

Prošeakta- ja mátkestipeanddaid hárrái oppalaččat:

Dakkár prošeavttat vuorohuvvojit maid ulbmilin lea sámegillii almmuhit girjji, artihkkala dahje eará čálalaš ovdanbuktima dakkár hámis mii juksá máŋgasa ja mii sáhttá leat mielde skáhppomin jogo kopi- dahje girjerájusbuhtadusa Fágagirjjálaš fondii. Neahttaalmmuheamit – main lea CC-mearka (Creative Common) – eai generere kopiruđa, eai ge dan dihtii vuoruhuvvo. Almmuheapmi berre dahkkot lágádusa bokte mas leat mánusiid árvvoštallan- ja dohkkehanvuogit, dahje ilbmat áigečállagis mas lea doaimmaheaddji dahje doaimmahusgoddi mii váfista čállosiid fágalaš dási. Jus almmuha iežas lágádusa bokte, de galget guokte bealakeahtes lohkki leat dohkkehan mánusa. Almmuheapmi galgá leat dakkár medium bokte mii juksá ollu lohkkiid.

Prošeakta- ja mátkestipeandda sáhttá ohcat fágalaš čállosa buvttadeapmái. Fágalaš čálus dan oktavuođas lea čálus mii lea jurddašuvvon juksat olu lohkkiid, man čilgenvuohki lea fágalaš seammás go das lea dábálaš álkkes ja áddehahtti giella. Čálus oažžu leat populáradieđa, muhto Fágagirjjálaš foanda ii doarjjo buhtes dutkanprošeavttaid (mat vástidit dutkanráđi ja dan sullasaš orgánaid gáibádusaide). Fágalaš čálus sáhttá ee. leat dokumentára, áššeprosa, esseija, oahppomateriála, fáddágirji dahje debáhttagirjjálašvuohta. Ohcci galgá ákkastallat manin son atná iežas prošeavtta gullat fágagirjjálašvuhtii, ja maiddá čilget manin prošeakta su mielas lea miellagiddevaš sámegiel-lohkkiide: omd. ahte dan suorggis váilu ovddežis fágagirjjálašvuohta, dahje ákkastallat man láhkai prošeakta lea ođasmahtti ovddeš fágačállosiid ektui. Prošeaktačilgehus galgá leat hábmejuvvon nu ahte dat lea logahahtti ja áddehahtti dábálaš oahppan olbmui. Guhkkodat berre leat 2-3 A4 siiddu bealnnot linnjágaskkain.

Mátkestipeandaohcamušain gáibiduvvo čilgehus mo mátki lea dárbbašlaš skáhppon dihtii dieđuid mat leat ávkin ja anolaččat fágagirjjálašvuođa buktaga dahkamii. Mátkestipeandaohcan ii dárbbaš leat go sullii okta A4 siidu.

Jorgalan- ja árvvoštallanstipeanddaide gusket seammá eavttut go prošeakta- ja mátkestipenddaide. Galgá leat fágalaš čálus maid jorgala ja/dahje heiveha sámegillii. Dása ii leat siidolohku mearriduvvon, muhto sámegiel hámis čálus ii berrešii leat guhkit go 6-8 A4 siiddu bealnnot linnjágaskkain. Jorgaleami lohppii galgá merket ahte lea go čálus dušše jorgaluvvon, vai lea go heivehuvvon dahje oaniduvvon moktige. Galgá maid almmuhuvvot gii čálli lea, gos artihkal ovdal lea prentejuvvon ja man gielas dat lea jorgaluvvon. Livččii erenoamáš mávssolaš oažžut jorgaluvvot teavsttaid mat muitalit eará álgoálbmogiid dahje unnitlogugiellajoavkkuid kultuvrralaš, gielalaš ja sosiála dilálašvuođaid birra.

Árvvoštallanteaksta ii berre leat guhkit go 3-5 A4 siiddu. Árvvoštallan berre oanehaččat muitalit girjji váldosisdoalu birra, lea go girji ođasmahtti fáttá hárrái ja mo dat heive fágaárbevirrui, ja mii leamaš čálli áigumuš girjjiin. Vaikko árvvoštalli galgá dohkkehit čálli eavttuid, de sáhttá áinnas dadjalit moadde sáni čálli dohkálašvuođa birra girjefáttá hárrái. Sáhttá lasihit moadde sáni das mo girji lea hábmejuvvon, makkár čállinstiilla das lea, orru go dakkár mii juksá lohkkiid. Dehálemos goit lea girjji fágalaš sisdoallu, ja loahpalaččat mo árvvoštalli ieš atná girjji: lea go dat miellagiddevaš lohkat, buktá go ođđa dieđuid ja lea go positiivvalaš lasáhus sámi fágagirjjálašvuhtii.

Almmuhan: 12.06.2012
Almmuhan: Webdoaimmaheaddji