44
Sámis
22/2016
Davvi mearrasápmelaččat ledje gil-
lágoahtán garra dáruiduhttinbiek-
ka. Mearrarittu skuvllain illá gullui
šat sámegiella. Dat lei gildojuvvon.
Dan eai sáhttán šat dohkkehit
mearrasámiid njunnošat. Sii ledje
gullan ahte Troandin-čoahkkin
1917:s lei menestuvvan bures.
De geassemánu 9. beaivve 1919:s
čoahkkanedje badjel 100 sápme
lačča Bonjákassii Detnui. Eatnašat
ledje Deanus eret. Čoahkkima
rabadettiin deatnulaš Pávvel-Niljas
– Nils Pavelsen (1863–1958) dajai
ahte sámegiella lei dál šaddan várt-
nuhis dillái, dannego skuvlaláh-
ka gilddii geavaheamis sámegiela
skuvllas. Sámegiela hárrái čoahkkin
celkkii čuovvovačča:
• Sámegiella galgá geavahuvvot
buot oskkoldatoahpahusas
sámemánáide buot jahkedásiin
máná skuvlla váccedettiin.
• Sámegiella galgá gevahuvvot
oahpahusas sámemánáide goit-
tot golbma vuosttaš jagi.
• Dárogiela oahpahus sáme
mánáide galgá dáhpáhuvvat
seamma láhkai go vieris giela
oahpahus Norgga skuvllain.
Seamma geasi riikkaorganisašuvd
na
Sámi Sentralsearvi
vuođđu
duvvui. Máret-Lemet – Klemet
Pedersen Solbakken (1878–1926),
Rávttošnjárggas Porsáŋggus eret,
válljejuvvui ovdaolmmožin; čállin
John Haug (1887–1927), Davvi-
Romssas eret ja ruhtadoallin
Lemet-Lemet – Klemet Klemetsen
Hætta (1883–1955), Guovdageain-
nus eret. Searvi galggai doaibmat
riikkasearvin ja bargat buot sámiid
áššiiguin. Dat geahččalii maiddái
bargat boazodoalu láhkaáššiin, mii
lei searvái hui ođas ja amas. Oain
nat eiseválddit ledje dovddadan
ahte ledje gárvvisteamen ođđa
boazodoallolága mii galggai gok
čat oppa riikka. Láhka addui 1933:s.
Sámi sentralsearvi
lágidii
riikkasčoahkkima Bonjákasas Dea-
nus suoidnemánu 10.–12. beivviid
1920. Ledje boahtán badjel 100
sápmelačča. Maiddái lullisápme
laš Elsa Laula Renberg lei boah-
tán čoahkkimii. Deaŧalaš fáddán
lei dáruiduhttinpolitihkka mii
lei čuohčan garrasit mearrasámi
guovlluin. Čoahkkimis bohciidii sá-
miid čearddalaš moriidus.
Ohpit guovvamánus ja geas
sit 1921 sápmelaččat čoahkka
nedje doallat čoahkkimiid, guovva
mánus Tromssa gávpogis ja geassit
Troandimis. Tromssa čoahkkimis
digaštalle earret eará eiseváld
diid boazodoallolága evttohusa,
man birra ságastalai boazodoallo
badjeliigeahčči Kristian Nissen.
Boazodoalu láhkaášši lei maid
dái guovddážis riikkačoahkki
mis Troandimis. Ledje eanaš lulli
sápmelaččat geat oassálaste
čoahkkimii.
Sámi sentralsearvi
organiserii
maiddái sámelisttu 1921 stuorra
diggeválgii. Lei deaŧalaš almmus-
tahttit áviissa mii čuvgehivččii
válgabarggu.
Sagai Muittalægje
lei
heaittihuvvon 1911:s. Nu riegádii
Samealbmug-
áviissa, man doaim
maheaddjin válljejuvvui Piera-Jovs-
set – Josef Pedersen Baukop (gii lei
ovdaolbmo, Máret-Lemeha, viellja).
Sámi riikkačoahkkima
lágideaddjit
: gurut beales:
EllenLie, čoahkkima čálli;
Anna Löfwander-Järwson,
čoahkkima "ruhtaminist-
tar" ja Elsa Laula Renberg,
čoahkkima jođiheaddji.
Govva: Noras arkiiva.