Table of Contents Table of Contents
Previous Page  44 / 80 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 44 / 80 Next Page
Page Background

44

Sámis

22/2016

Davvi mearrasápmelaččat ledje gil-

lágoahtán garra dáruiduhttinbiek-

ka. Mearrarittu skuvllain illá gullui

šat sámegiella. Dat lei gildojuvvon.

Dan eai sáhttán šat dohkkehit

mearrasámiid njunnošat. Sii ledje

gullan ahte Troandin-čoahkkin

1917:s lei menestuvvan bures.

De geassemánu 9. beaivve 1919:s

čoahkkanedje badjel 100 sápme­

lačča Bonjákassii Detnui. Eatnašat

ledje Deanus eret. Čoahkkima

rabadettiin deatnulaš Pávvel-Niljas

– Nils Pavelsen (1863–1958) dajai

ahte sámegiella lei dál šaddan várt-

nuhis dillái, dannego skuvlaláh-

ka gilddii geavaheamis sámegiela

skuvllas. Sámegiela hárrái čoahkkin

celkkii čuovvovačča:

• Sámegiella galgá geavahuvvot

buot oskkoldatoahpahusas

sámemánáide buot jahkedásiin

máná skuvlla váccedettiin.

• Sámegiella galgá gevahuvvot

oahpahusas sámemánáide goit-

tot golbma vuosttaš jagi.

• Dárogiela oahpahus sáme­

mánáide galgá dáhpáhuvvat

seamma láhkai go vieris giela

oahpahus Norgga skuvllain.

Seamma geasi riikkaorganisašuvd­

na

Sámi Sentralsearvi

vuođđu­

duvvui. Máret-Lemet – Klemet

Pedersen Solbakken (1878–1926),

Rávttošnjárggas Porsáŋggus eret,

válljejuvvui ovdaolmmožin; čállin

John Haug (1887–1927), Davvi-

Romssas eret ja ruhtadoallin

Lemet-Lemet – Klemet Klemetsen

Hætta (1883–1955), Guovdageain-

nus eret. Searvi galggai doaibmat

riikkasearvin ja bargat buot sámiid

áššiiguin. Dat geahččalii maiddái

bargat boazodoalu láhkaáššiin, mii

lei searvái hui ođas ja amas. Oain­

nat eiseválddit ledje dovddadan

ahte ledje gárvvisteamen ođđa

boazodoallolága mii galggai gok­

čat oppa riikka. Láhka addui 1933:s.

Sámi sentralsearvi

lágidii

riikkasčoahkkima Bonjákasas Dea-

nus suoidnemánu 10.–12. beivviid

1920. Ledje boahtán badjel 100

sápmelačča. Maiddái lullisápme­

laš Elsa Laula Renberg lei boah-

tán čoahkkimii. Deaŧalaš fáddán

lei dáruiduhttinpolitihkka mii

lei čuohčan garrasit mearrasámi

guovlluin. Čoahkkimis bohciidii sá-

miid čearddalaš moriidus.

Ohpit guovvamánus ja geas­

sit 1921 sápmelaččat čoahkka­

nedje doallat čoahkkimiid, guovva­

mánus Tromssa gávpogis ja geassit

Troandimis. Tromssa čoahkkimis

digaštalle earret eará eiseváld­

diid boazodoallolága evttohusa,

man birra ságastalai boazodoallo­

badjeliigeahčči Kristian Nissen.

Boazodoalu láhkaášši lei maid­

dái guovddážis riikkačoahkki­

mis Troandimis. Ledje eanaš lulli­

sápmelaččat geat oassálaste

čoahkkimii.

Sámi sentralsearvi

organiserii

maiddái sámelisttu 1921 stuorra­

diggeválgii. Lei deaŧalaš almmus-

tahttit áviissa mii čuvgehivččii

válgabarggu.

Sagai Muittalægje

lei

heaittihuvvon 1911:s. Nu riegádii

Samealbmug-

áviissa, man doaim­

maheaddjin válljejuvvui Piera-Jovs-

set – Josef Pedersen Baukop (gii lei

ovdaolbmo, Máret-Lemeha, viellja).

Sámi riikkačoahkkima

lágideaddjit

: gurut beales:

EllenLie, čoahkkima čálli;

Anna Löfwander-Järwson,

čoahkkima "ruhtaminist-

tar" ja Elsa Laula Renberg,

čoahkkima jođiheaddji.

Govva: Noras arkiiva.