Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvi
Saemien faagalidteratuvran tjaelijijih jarkoestæjjajsiebre
Sáme fágagirjásj tjállij- ja jårggåliddijijsiebre
  Miellahttun?
  Kontunummirat Norgga- ja Suoma beali miellahtuide gosa sáhttá máksit miellahttoruđa


Čálakultuvrralaš áigečála
Stivrajođiheaddji Harald Gaski čállá

Nugo ovdaolmmoš almmuhii jahkečoahkkimis Álttás, de lea SFS ákkastallan Fritt Ord-nammasaš vuođđudusain ja min oabbáorganisa-šuvnnain NFF (Norgga fágagirječálliid ja jorgaleaddjiid searvi) skáhppon dihtii ruhtadeami ásahit ođđa áigečállaga sámegillii. Min álgo-áigumuš lei lágidišgoahtit fágagirjjálaš áigečállaga, muhto sihke SFSa jahkečoahkkima signálaid ja siskkáldas bargojoavkku vihkkedallamiid geažil, de leat viiddidan áigumuša baicce ásahit oktasaš sámegielat áigečállaga mii áiggi mielde galggašii gokčat buot surggiid min čála-kultuvrralaš servodagas.

SFSa nubbi áigumuš ođđa áigečállagiin lei dasa lassin iskat vejolašvuođa ruhtadit sámi prošeavttaid maiddá eará gálduid geava-hettiin go dušše Sámediggevuogádaga. Dán hommás lea mis miella hástit mielde eará čálaberosteaddjiid ge go dušše fágagirječálliid ja –jorgaleaddjiid. Ulbmilin livččii fidnet ruhtadeami iežamet Fágagirjjálaš foandda bokte oktan olggobeale sponsejeaddjiid. Dattege orošii lunddolaš ahte Sámediggi ge livččii mielde doarjumin man nu hámis álggadettiin, muhto varrasemos diehtu doppe lea ahte sii eai sáhte searvat go sis illá lea ruhta doarjut Š-nuoraidmagasiinna ja nisson-áigečállaga Gába. Dat dáidá ge leat buoremus duođaštus dasa maid mii máŋggas leat dadjan ahte Sámediggi ferte bidjat eanet ruđa sámegiel čállosiid almmuheapmái. Sámi girjjálašvuođas ja čálakultuvrras ii leat eará birgenláhki go almmolaš doarjja, lassin dan moatti lohkkái geat ostet sámegielgirjjiid. Jus min iežamet eiseváldit háliidit ealihit sáme-giela čállingiellan – sihke áviissain, girjjiin ja fágateavsttain – de fertejit sii vuoruhišgoahtit sámi čálakultuvrra. Ii leat doarvái váidalit ahte Dáža addá menddo uhccán ruđa – dan ruđas maid lea ožžon ferte Sámediggi bidjat eanet doarjun dihtii sámegiela čállon giellan ge!

Mii leat guhká hállan dárbbu birra ovddidit eará šangeriid sámegiel čállimis go dušše aviisačállosiid, ja mun leamaš ieš ge mielde doaimmaheamen sihke Goaikkanasat-áigečállaga ovddeš Jår’galæd’dji lágádu-sas ja maŋŋelis cafe Boddu-nammasaš esseijaráiddu Davvi Girjji goast-tidemiin. Jáhkán ahte goappašagat fálaiga sihke dakkár prenten- ja alm-muhanvejolašvuođaid maid muđui lea váttis gávdnat sámegielčállo-siidda, muhto go ruhtadeapmi lei hui eahpesihkar ja beanta soaittá-hagas, de eaba goabbáge čáláráidu šaddan dan mađe bistevažžan ahte čállit ja lohkkit sáhtte diehtit goas sullii nubbi nummir fas ilbmá. Ovdal go makkárge áigečála dahje girjeráidu mii lea jurddašuvvon ilbmat vissis áigemeriid siskkobealde sajáiduvvá sihkkaris almmuhansadjin čálliide, de ferte leat muhtunlágán regularitehta ilbmamiid hárrái. Danin ii leat ge bere álgit dainna doaivagiin ahte gal dat manná, go nu máŋgii lea duođaštuvvan ahte ii dat dattege mannan. Nuppi dáfus gal dieđus maid sáhtášii dadjat ahte vissis goit lea ahte ii boađe mihkkige jus ii geahččal, muhto mu mielas leat áiggit dál earát go maid ledje 1970-logu entusiasmma ektui, ja vel 1990-logu fágalaš geahččalemiid ektui ge. Leamaš imaš oaidnit man váttis lei gávdnat čálliid omd. cafe Boddu-ráidui, de muhtumin gal olmmoš sáhttá smiehttagoahtit ahte iigo sápmelaš liiko čállit iežas gillii – ii oro goit dan dahkamin dakkár šaŋgera siskkobealde maid áigečálamedium fállá. Illá goit dáhton dan jáhkkit, de dan dihtii livččii miella ođđasit iskat áigečállaga ásahit mii livččii viiddis fálaldat máŋgga iešguđetlágán čállosiidda – sihke fága- ja čáppagirjjálašvuođa surggiin. Buohkat geain jearrá ahte livččii go dárbu sámegielat áigečállátlágán mediumii goit vástidit: Jo dieđusge! ...vaikko vel eatnašat eai dattege lohpit dasa ieža gal čállit.

Min dálá áigečállagat leat heivehuvvon sierra ulbmiljoavkkuide ja doibmet bures dan ektui, muhto livččii dárbu čálakultuvrralaš maga-siidnii mii fállá saji sihke analyserejeaddji teavsttaide ja jurddašeaddji esseijaide, muhto maiddá girjjálašvuođa debutánttaide. Dat soaitá leat ge buot dehálemos doaibma ođđa áigečállagis – nammalassii oalgguhit ođđa čálliid ihtit! Vaikko vel vieččašii ge eanemus ruđaid dákkár áigečállagii Fágagirjjálaš foanddas, de SFS dattege hui mielas lea mielde veahke-heamen eanet čáppagirjjálašvuođa čállosiid ge fidnet albmosii. Ii galgga dárbbašit leat nu ahte jus olmmoš hálida juoidá almmuhit, de ferte čohkket ja čohkket čállosiid gitta dassá go lea doarvái girjin almmuhit.

Áigečállagii – jus dat ilbmagoahtá – áinnas sávvat divttaid, noveallaid ja kommentáraid bures boahtin. Dat sáhtášii ge áiggi mielde šaddat deaivvadansadjin buotlágán sámi dáiddalašvuhtii ja fágalašvuhtii, mii lea mielde ovddideamen oppa min kultureallima.

Dákkár áigumuš dieđusge lea oalle hásttuheaddji muhto seammás hui gáibideaddji ge, de mun gal bealistan lean veahá behtton go Fritt Ord mii muđui doarju dárogielat áviissaid ja áigečállagiid máŋggaid millijuvnnain, ja man vuođđudusa ulbmiliin lea sihkkarastit friija ja eavttokeahtes servodatságastallama, ii leat – goit vuos – searvan bistevaš veahkke-ruhtadeaddjin dahkat sámi čálakultuvrralaš áigečállaga duohtan. SFS ii áiggo goit vuos vuollánit, de danin leat ge ságastallagoahtán álggahit áigečállaga iežamet ruhtaváriin, ja de doaivut ahte sihke Fritt Ord ja earát fuomášit ahte diet han lea gusto doarjunveara. Muhto nugo min servodat dál lea huksejuvvon, de orru šaddamin nu ahte visot ferte mannat Sámediggevuogádaga čađa ovdal go dohkkehuvvo, de dan dihtii livččii dárbu oažžut goit formálalaš doarjaga Sámedikkis – vaikko vel dán vuoro eai leat ge sis ruđat. Oaidnit les! ***

Almmuhan: 30.10.2004
Almmuhan: Mihkku Solbakk