Sámis 22

Sámis

22/2016

sadji Norgga sámeráđi lahttun ja nubbi gis dat ahte mus

ledje seamma áiggi guokte čeahpes oahpahanmeaštára,

stuorradiggealmmái Harald Samuelsberg, guhte jođihii

Norgga sámeráđi 16 jagi ja ráđi, dadjat juo, legendáralaš

čálli Hans J. Henriksen. Sudno mun muittašan gudne-

jahttimiin ja giitevašvuođain.

Sámeáššiid ráđđeaddi stáhtaráđi jurdda ii vuolgán gal

mus, muhtoHarald Samuelsbergas. Mu mielas lei buor-

re jurdda, roggagohten dieđuid guovtti golmma Euroh

pá riikka stivrenvuogádagain ja dolvon jurdaga viidá

seappot.

Ja nu de dahkkui. Čállen njuolga Ráđđehussii ja evtto-

hin

sámeáššiid stáhtaráđi

nammadit ja ođđasis orga

niseret Norgga Sámeráđi

sámi álbmotválljen riikka

beaivin

, nie mo Ságat-áviisa válljii čállit njukčamánu

21. beaivvi 1969. Áviissa čállosa vuođul bovdejuvvo-

jin doallat sáhkavuoru evttohusaidan birra Norgga Sá-

miid Riikkasearvvi (NSR) riikkačoahkkimis Kárášjogas

miessemánus 1969.

Sáhkavuorru lea ain gihpan bajičállagiin «Konsulta-

tiv statsråd for samesaker» ("Sámeáššiid ráđđeaddi

stáhtaráđđi").

SÁHKAVUORU SISDOALLU

Prinsihpalaš vuođđun lei sámi ovddasteapmi stivren-

vuogádagas, man sáhtii lahkonit guovtti váldolinnjá

bokte.

Vuosttas lei hálddahuslaš linnjá, ja nuppi linnjás

gis lea iešstivrenjurdda guovddášáššin.

Hálddahuslaš linnjá mielddisbuvttii vuogádaga, mas

áššemeannudeaddjit nu olu go geavatlaččat vejolaš, gal-

ge leat sápmelaččat. Sámeáššit dattetge fertejedje mean

nuduvvot spiehkaskeahtes prinsihpa vuođul, namalassii

ollislašvuođaoainnu

vuođul, duddjojuvvon sámi oain-

nu dahje oainnuid mielde. Ja ollislašvuođaoainnu hár-

rái garrasat gáibáidus stáhtahálddahusa bajimus dásis. Ja

dat de mielddisbuvttii oktiiordnengáibádusa guovddáš

dásis, mii lea ráđđehus – ja ráđđehussii ii leat sadji earái-

de go stáhtaráđđái.

Ráđđeaddi stáhtaráđđi ii lean mihkkege ođđasiid Norg-

ga ráđđehusain maŋŋá 1945. Sihke Einar Gerhardsena

vuosttaš ráđđehusas – maiddái gohčoduvvon ovttastus

ráđđehussan – ja su nuppi ráđđehusas ledje 3 ráđđeaddi

stáhtaráđi, geain ii lean sierra departemeanta jođihit.

Dánlágan stáhtaráđđi gohčoduvvui maiddái departe-

meanttahis ministtarin. Namuhan maiddái ahte Johan

Nygaardsvold ráđđehusas ledje 5 ráđđeaddi stáhtaráđi,

muhto eai nammaduvvon ovdal maŋŋel go soahti álggii

cuoŋománu 9. beaivvi 1940.

Guovddáš koordniáhtora eaktun lei ahte das lei muh-

tun muddui váldi ja ahte dat luohpá ráđđehusa miel-

de. Dát koordináhtor ii galgan gal leat vuolit dásis go

stáhtačálli.

Dan rájes, go mun evttohin dán molssaeavttu iežan

sáhkavuorus 1969:s, golle 29 jagi ovdalgo sámeáššiid

vuosttaš stáhtačálli nammaduvvui 1998:s: Romsalaš

Johanne Sommersæter (Gb) (dalle Gaup-goarggus ja

Carsten Smith ja Mikal Urheim