77 / 80
Sámis
22/2016
77
Guovdageidnui gullevaš). Leago sámeáššiid ráđđeaddi
stáhtaráđis dálá dilis mihkkege ávkkiid, dan in dáid-
de dál šat nákcet árvvoštallat jus dal mat galggašin
geahččalit.
NUBBI LINNJÁ – IEŠMEARRIDANJURDDA
GUOVDDÁŠÁŠŠIN
Álbmogiid iešmearridanvuoigatvuohta lea prinsihppa,
mas leat guhkes ruohttasat Eurohpá árbevieruin, muh-
to dattetge eai leat nu oidnosis. Daid sáhttá guorrat git-
ta feudalismma áigái goas leanahearráin ledje iežaset
eanaguovllut maid gohčodedje domenan ja goas hear-
ráid vasállain ledje iežaset eanaguovllut. Stáhtat ihti-
gohte Eurohpás 1200-logu rájes ja váldogáibádussan
guđesge lei oažžut vuollásis ráddjejuvvon territoriaid.
Ja go našuvdnadoaba čadnojuvvui álbmotčerdii, de das
vulggii našunálastáhtateoriija, ahte okta álbmotčearda
galggai čohkkejuvvot ovtta ja seamma stáhtii, našu
nálastáhtii.
Seahtoáirrasgoddi lea mihtilmas mearka
korporatiiva
stáhtii
, man stivrenvuogádat huksejuvvo politihkalaš
orgánaiguin maidda organisašuvnnat, fidnojoavkkut ja
ealáhusat nammadedje áirasiid dan sadjái go válggaid
lágidit dábálaš jienastanvuoigatvuođa vuođul.
Sámi vuoigatvuođalávdegotti bargguid áigge gullen
mun maid dan viđa lahtu jovkui (Teigmo Eira, Jern
sletten, Jåma, Sara ja Urheim), geat evttohedje sámi
guovddášorgána válggaid dáhpáhuvvat njuolggoválg
gaid bokte guđege válgabires. Mii eat mangeláhkai
miehtan lágidit válggaid eahpenjuolggoálgan. (NAČ
siidu 36). Eará sániiguin daddjon de manaimet
garra
sit vuostá ásahit korporatiiva vuogádaga
, ja mu sáh-
kavuorru 1969:s sisttisdoalai – jos ieš galggan dadjat
dan dán láhkai – olu várrehusaid nugo siiddus 16 dead-
diluvvon gihppagis "Konsultativ statsråd for samesaker"
("Sámeáššiiid ráđđeaddi stáhtaráđđi")
Sátni iešmearrideapmi našunála joavkkuid okta
vuođas čuojiha sierra láhkai. Olbmo jurdagii ihtet
dakkár govat go sierra eanaguovllut, sierra stáhtaid
organiseren, soađit, maid dát lea dagahan ja buot
eará maid historjá muitala.
Mun lean jurddašan
eará láhkai
.
IEŠMEARRIDEAPMI ČADNOJUVVON
STÁHTAVUOĐĐUDUSSII
Eurohpálaš politihkka duddjo suverena stáhta, mii
mearkkaša ahte stáhta álbmogis lea alddis mearridan
váldi iežaset stáhtas daid orgánaid bokte, mat vuođđo
lágas dahje konstitušuvnnas leat mearriduvvon. Dát
prinsihppa dat lea vuođđun demokratiijii, mii bohcii
dišgođii Oarje-Eurohpás ja Davvi-Amerihkás: Das dat
lea iešmearrideapmi geas lea váldi stivret iežas territo-
ria siskkabealde. Leago dal dát iešmearrideapmi dikta
tovrra vai demokratiija hámis, dat lea fas eará ášši.
Gažaldaga sámi iešmearrideami hárrái leat muhtumat
– maiddái sámi politihkkárat – muhtumiin geahčastan
sámi stáhta vuođđudeapmin.
Dán mun anán govvan dasa man garrasit iešmearridan
jurdda lea čadnojuvovn territoriaide.
Ájluovttas, vuosttas sámediggeválga.
Govas Adele Nystø Ráhka ja Ronald Urheim.