56 / 68
56
Sámis
14/2013
Girjeárvvoštallan Jorunn Eikjok
Vuosttaš sámi
aktivisttat
ja sin rahčamušat
Č
ihččet Sámediggi rahppui duvle. Min áigge
lea sámepolitihkka šaddan dábálaš oassin
servodatdivaštallamis. Sámis eanet ja eanet
rahčet sámevuoigatvuođaideaset ovddas. Dát lea ođ
đa dilli. Dassá lea badjel čuohte jagi go vuosttaš sápme
laččat jienádišgohte almmolaččat, gáibidan dihtii sámi
vuoigatvuođaid.
Diibmá almmostuvai girji sin birra ČálliidLágádusas.
Ketil Zachariassen:
Samiske nasjonale strategar. Samepo
litikk og nasjonsbygging 1900–1940. Isak Saba, Anders
Larsen og Per Fokstad.
Zachariassen čállá ahte Norgga
historjjás leat golmmas buot bajimužžan álgo 1900-ja
giid sámi vuoigatvuođa rahčamušas. Dat leat Issát
Sábbá, Anders Larsen ja Per Fokstad. Girjjis Zacharias
sen jearrá geat sii ledje ja man láhkai doibme sii? Buot
golmmas ledje oahpaheaddjit. Issát Sábbá lei várjjagaš,
Per Fokstad lei vuolle-deatnolaš, ja Anders Larsen gis
Návuonas eret. Ulbmil girjjiin lea addit oppalaš ovdán
buktin etnopolitihkálaš rahčamis sámi giela, kultuvrra,
servodaga ja kollektiivválaš sámi vuoigatvuođain Finn
márkkus ovdal 1940. Mii dáhpáhuvai Finnmárkkus lea
guovddážis dán duŧkosis. Girječálli nagoda hui bures,
mu mielas, duođaštit ahte doppe lei sámi mobiliseren
garraseamos ja bisttii guhkimus.
Dáid sámepolitihkáriid rahčamat politihkálaččat, kul
tuvrralaččat ja dieđalašvuođa servodatsuorggis bid
djo viiddis našunála ja regionála oktavuhtii. Mat ledje
sin deaŧálemos gáibádusat, makkár ákkaiguin ja mo
vigge ovddidit ja čađahit gáibádusaideaset? Dárui
duhttinpolitihkka garai sakka 1880 rájes. Dat váikku
hii vuosttažettiin skuvlii. Sin váldoášši lei vuostálastit
dáruiduhttima skuvllas. Dasa lassin ražai erenoamážit
Issát Sábbá maid nannen dihtii sáme álbmoga birgeju
mi. Dan dagai dan guovtti áigodagas go lei Stuorradik
kis 1906–1912 rádjái. Anders Larsen ásahii ávisa
Sa
gai Muittalæg je.
Sábbá almmohii avisas
Sámi soga láv
laga.
Mii maid lei su sámepolitihkálaš prográmma. Dan
láhkai nagodeigga soai mobiliseret sámiid jienastit Sáp
pá Stuorradiggái. Dasa lassin beasai Sábbá dohko maid
sosialisttaid jienaiguin Finnmárkkus. Son nagodii hástit
ja geasuhit dážaid maid iežas jienastit go lohpidii bargat
smávvadálolaččaid dili buoridit.