2 / 68
2
Sámis
14/2013
2013 nationála giellajahki, Norgga bealde, lea dál man
namin loahpa guvlui. Giellajahki čalmmástahttojuvvui
gielladutki ja diktára Ivar Aasen 200 jagi ávvudeami ok
tavuođas. In dieđe ležžet go buot gielat ávvuduvvon, nu
mo plána mielde galge. Geahččalan smiehttat mii sáme
giela ektui lea dáhpáhuvvan ja dáhpáhuvvamin.
Lean dál maŋimuš áiggi čuvvon mielde go Norgga
beale ođđa Sámediggelahtut vuosttas geardde deaivva
dit. NRK-Sápmi lea moddii jearahallan ovtta nuoramus
lahtuin, Lisa-Katrine Mo Gáivuonas eret. Jearahallamat
leamaš sámegillii, ja nuorra nisu muitala ahte sus ii leat sá
megiella eatnigiellan, son lea dan oahppan. Dát lea buor
re ođas Norgga giellajagi loahpageahčen. Nuorra, roahk
kadis Sámediggelahttu duostilit čájeha iežas giellamáhtu
ja -berostumi TVas. Son lea ovdagovva buot Sámedigge
áirasiidda, ja earáide geat háliidivčče oahppat ja geavahit
sámegiela eanet, maiddai almmolaš oktavuođain.
Norggabealde šattai giđabealde garra digaštallan
das ahte berre go Sámediggepresideanta máhttit sáme
giela. Muhtumat dorjo dán jurdaga ja earát gis bukte vuo
steákkaid; dáruiduhttin, iešguđet giellacakkit ja eará sivat
manin ii sáhte gáibidit sámegielmáhtu. Dát ášši čájeha mo
ovddeš áiggi koloniseremis ain leat váikkuhusat min otná
dillái. Sáhttá jearrat man guhká galgá geavahit dáid seam
má ákkaid, vuosttildan dihte giela ovddideami? Mii dov
dat historjjá ja mii diehtit mo assimilerenpolitihka ovddas
teaddjit leat baldán, bilidan ja soardán olbmuid miehtá
Sámi. Giella(oahppan)cakkiid čiekŋalis psykologalaš bea
lit livččii duođai miellagiddevaš ja dehálaš dutkanfáddá,
muhto dat ii mávsse dan ahte ii sáhte jurddašit positiivva
ja duostilis láhkai sámegielmáhtu hárrái ja aktiivvalaččat
bajidit sámegiela stáhtusa. Loahpaloahpas lea dál Norg
ga ođđa Sámediggi válljen presideantta gii máhttá sáme
giela. Son ge lea ollesolmmožin dan oahppan, nu mo
nuorra sámediggeáirras gean álggus namuhin. Soai leaba
guktot oaidnán ja dusten vejolašvuođaid, ja duostaba dál
rabas mikrofuvnna ovddas čájehit giela árvvu ja stáhtusa.
Sámedikkis leat de dál buot buorit vejolašvuođat doaib
mat ovdagovvan ja ovddidit giela, nu mo sámiid bajimus
servodatásahus berre ge dahkat.
Mii lea muđui dáhpáhuvvan giellajagis? Sámedikki
girjjálašvuođa doarjjaortnegis oaidná ahte fágagirjjálaš
vuođa honorára ii leat loktejuvvon. Dát ii leat buorre ođas
midjiide geat áŋgiruššat fágagirjjálašvuođa ovddideami,
muhto mii eat vuollán dáinna bargguin dan dihte. Heajos
ruhtadilli girjjálašvuođa buvttadeapmái dađi bahát ii leat
ođas, fertet liikká joatkit dehálaš bargguin ja geahččalit
oažžut politihkkariid ge áddet dan. Okta buorre ođas lea
ahte Tromssa sátnejođiheaddji ja Sámediggepresideanta
duvle vuolláičáliiga ovttasbargošiehtadusa. Lea vuost
tas suohkan miii ii gula sámi giellahálddašanguvlui, mii
dahká dákkár ovttasbargošiehtadusa Norgga Sámedik
kiin. Eai šiehtadusas leat nu ollu konkrehta gielladoaim
mat ja plánat; geatnegahtton giellabargu joatká nu mo
dábálaččat omd. mánáidgárddiin, skuvllain ja universiteh
ta dásis. Šiehtadus muitala dattege gávpoga olbmuide
ahte sámiid dilli, árvvut, kultuvra ja giella leat dehálaččat
Tromssa gávpogii, mii lea gávpot mas orrot ollu sámit.
Giellajahki loahpahuvvo dasto positiivva vuoiŋŋain, ja
sávvamis šiehtadus oažžu eanetgo dušše symbolalaš
mearkkašumi.
Sámi fágagirjjálaš čálliid ja jorgaleaddjiid searvvi
jahkecoahkkimis Kirkonjárggas miessemánus beasai
met gullat giellaealáskahttinbarggu vejolašvuođaid ja
hástalusaid birra Ruoššabealde. Lea illudahtti ahte dák
kár bargu dahkkojuvvo doppe ge, gos ekonomalaš dilli
ii leat buoremus ja gos dán áiggi muđui ge sáhttá leat
váttis bargat álgoálbmotáššiiguin. Norgga bealde gis
leat maŋimuš jagi mielde vuosttas studeanttat váldán
bacheloroahpu julev- ja máttasámegielas ovttasbargguin
Romssa universitehtain. Dát čájeha man ollu dáhttu lea
háhkat máhtu ja seailluhit giela miehtá Sámi.
Dát doaimmat, ja ollu eará ge maid in leat namu
han, čájehit ahte sámegiela áŋgiruššan boahtá juostá olb
muid siskkimusas; dasa leat čadnon ollu dovddut, histor
já, árvvut ja dárbbut. Leat ollu buorit doaimmat ja nu ollu
hállu gielain bargat ja giela oahppat, maiddái doppe gos
ii leat buot buoremus oahppandili. Dát berre movttiidaht
tit sin geat duođaid háliidit giela oahppat, ležžet dal stu
deanttat, vánhemat, oahpaheaddjit, journalisttat, kultur
bargit dahje Sámediggeáirasat geat eai máhte sámegiela.
Savan buori giellaovddidanbargomovtta buohkaide!
Lill Tove Fredriksen, SFS ovdaolmmoš
SFS čiehka
Buorit olbmot!