Sámis 19-20

Sámis

19–20/2015

"Siidaguoimmi áhkut, dat gal eai liiko, go Poju oidno

jo leamen guohtumin sin gietti. Áhkut lávejit šluvgilit

gieđmmi man sisa lea bidjalan geđggiid. Dalle Poju-

guovttos Leain oažžuba oalle leavttu báhtui", jurddaša

Nigá ja návddaša seammás čohkohallat Lea čielggi al

de. Muhto ii Lea ge máša guhká vázzit ja deaddila nju-

ni eatnamii ja álgá guohtut. "Na, mana dal!", hoahpuha

Nigá ja ravgesta suittehiid. Nu heasta ain vázzila veahá

mátkki ja álgá fas guohtut. "Láiki, de njolgget!", rogáda

Nigá ja ravgula suittehiiguin. Lea njolge moadde lávk-

ki ja álgá fas guohtut.

Fáhkkestaga álgá hirbmat šlápma. Lea suorgana ja

ruohtasta olles leavttuin ruovttoluotta ruovttu guv-

lui. Nigá háhppeha giessalit Lea hárjejuovkkaid birra

gieđa ja heaŋgasa buot fámuiguin heasttahárjái. Nigá

čalbmečiega meattá givnnjiha Poju oalle leavttuin

meattá ja jávkkiha báhtui.

Lea ruohttá stohpoguora njuolga bivttasbátti vuole.

Nigá heaŋgasa báddái ja fuomáša iežas jorramin bivt-

tasbáttis, iige oainne šat maidige.

"Bođii goson mus sovkken", finada albmá mielas ovdal

go gahččá eatnamii, ovttas iežas luhkain maid eadni

lea ovddit beaivve bassalan.

Almmái lea gal bávččagan muhto ii lápmašuvvan. Nigá

boahnárastá čuoččat, luoitila eatnamii Lea hárjeduhku

ja čiŋkula stobu guvlui. Oaidná eatni viehkamin ovd-

dal leavttuin, návetgákti dušše šlivgasaddá. Áhčči gal

oidno nugo dábálaš, vázzimin.

"Leat go lápmašuvvan?", huiká eadni šieđđaluvvan jie-

nain. "In, in leat", čurve Nigá ja sihkasta eret gatnjaliid,

mat bahkkejit čalmmiide. Ii han dákkár almmái sáhte

čierrut, gii aiddo riidii dainna jurdagiin ahte son lea Ka-

nada riiden-boleheaddji King.

Go eadni joavdá lusa, boleheaddji King lea geargan

sihkkumis gatnaliiddis. Lea vázzigoahtán bátnegásk-

ki njuolga ja savdnjilan ge eanaš luniid eret biktasiin.

Áhčči oidno oččodeamen Lea gitta, muhto dat orru

leamen oalle menodahkes lanjas. Ii atte áhččái gitta.

Nigá manná gulul Lea lusa ja váldá verddes gitta. Áhčči

báhcá geahččat ja oidno mojohallamin. Na, loahpa lo-

ahpas Nigá lea ge iežas mielas KING, vaikko rašis gorut

muittuha vearkašiid.

Novealla "Nigá" čállosis, mii galggašii ilbmat girjin boaht-

te jagi. Govva: Marketta Nilsen.