Sámis
22/2016
7
dalgo beasai čalbmeeadneskuvlii. Ja aiddo dáid fágaid
livččii čađahan realskuvllas, jus livččii doppe vázzán. Bá-
bir mii duođašta dáid dieđuid, lea govvejuvvon girjjis.
Okta čálalaš gáldu, muittašangirji, čuoččuhii ahte Elsa
ii goassege váldán eksámena čalbmeeadneskuvllas. Da-
nin go mii álo hállat su birra čalbmeeadnin, de fertejin
váldit čielgasa áššis. Na, geahča ba die! Ruoŧa čalbme
eadnesearvvis ledje arkiivvat! Doppe bođii ovdan ahte
Elsa ii ceavzán eksámena 1905 giđa. Muhto son beasai
oktii vel geahččalit, ja ovdal juovllaid 1905, de šattai son
čalbmeeadnin. Duođaid liikon čálalaš vuođđogálduide!
Elsa Laula Renberg bearrašiinnis.
Meroštallan dihte goas Elsa fárrii norg-
ga beallái, de geavahin áviissa
Vesterbot-
tens-Kuriren,
mii lei earret eará Vualtje-
re báikkálaš áviisa. Elsa namahuvvo dávjá
áviissas moatte jagi badjel, gitta 1907
giđa rádjái. Dalle jávká, ii ge namahuvvo
fas ovdal guovvamánu 1917. – Na goas
dasto ihtá norggabeal áviissain? Árra
čavčča 1907. Ja dan maŋŋá ihtá su nam-
ma dávjá Helgelándda áviissain. Jur man-
ne son fárrii norgga beallái, eat dieđe.
Njálmmálaš gáldut muitalit máŋga iešguđet muitalu
said áššis. Dáiddii leat fárren ráhkesvuođa dihte. Dáidá
fárren vaši dihte. Dahje dáidá fárren muhtun siva geažil
mii ii lean jur ráhkesvuohta ii ge jur vašši. Ii dieđe ii ok-
tage áibbas vissásit.
Inge leat gávdnan čálalaš gálduid mii čilgešii gos dahje
mas Renberg-namma boahtá. Áidna gáldu lea nuorat
Thomas, guhte muitala ahte Renberget gávdno juostá
ruoŧa bealde Deardnaguovllus. Muhto dan maid dieh-
tit: Boarrasut Thomas ii lean Renberg ovdal go náitalii.
Sihke Thomas ja Elsa molssuiga goarggu go náitaleig