Sámis 13

14 / 60

14 Sámis 13/2013
gaid go lč ja lž, omd. bal’ča ja buol’ža, maid Friis čálii
balc-c-a­ja buolc-c-a. KonradNielsenmaiddái geavahišgođii
deattamearkka (’), vai sáhtii earuhit jietnadagaid dakkár
sániin go oap’pat ja soappat ja maiddái beas’si ja beassi.
Dán čállinvuogi geavahii Nielsen su giellaoahpas Lære-
bok i lappisk (1926–29) ja su sátnegirjjis Lappisk ordbok
(1932–38). Deattamearkka leai gal J. Qvigstad geava­
han moaddelot jagi ovdal go earuhii dakkár sániid go
bar’ko ~ barko ja av’jo ~ avjo.
Sátnerádju
Knud Leem, guhte leai leamaš miššoneara Por­sáŋg­gus,
bijai su sátnegirjebarggus stuorimus deat­tu sániid ja há­
miid dáfus dan suopmanii mii hubmojuvvui doppe ja
Stockfleahta, guhte leai leamaš miššoneara Čáhcesullos,
geavahii dan guovllu suopmana vuođđun su sátnegirje­
bargui. Friis, nuppi dáfus, anii Guovdageainnu suopma­
na vuođđun sátnehámiide ja sutnje leai stuora veahk­
kin Qvigstad, guhte orui Romssas, erenoamážit davvi­
sáme­giela lulimus suopmana sániid čohkkemis, muh­
to Friis geavahii dattege Leem sátnegirjji vuođđun su
sátnegirje­bargui.
Konrad Nielsen čohkkii sániid su sátnegirjái ja­
giid 1906–11, go leai orodan "guhkit áigge" Finn­
márkkus ja go su luhtte Oslos ledje leamaš guokte
giellačeahpi, vuohččan nubbi Kárášjogas eret, ja dasto
nubbi Guovda­geainnus eret, ja loahpas vel goappašat
oktanaga. Su vuođđomateriála leai goit Friis sátne­
girji ja maiddái sátnečoakkáldat maid Qvigstad leai
čohkken ja maid son divttii Nielsena geavahit. Jurdda
addit olggos girj­ji Hungárias ii šaddan duohtan vuosttaš
máilmmisoađi geažil ja Nielsen oaččui iežá doaim­
maid nu ahte sátnegirjebarggus ii šaddan báljo mihk­
kege easka go Nielsen oaččui jearaldaga kultur­dutkama
instituhtas (Instituttet for sammenlignende kultur­
forskning) ráhkadit sátne­girjji su vuođđomateriálas
loahpageahčen 1920-logu. Instituhta leai dalle addi­
me olggos Nielsen giellaoahpa (Lærebok i Lappisk, Bind
I–III, 1926–29). Ovddit jurdda sátnegirjjiin leai ahte
Buolbmága, Kárášjoga ja Guovdageainnu suopmaniid
sánit ja jietnadagat galget leat váldoulbmilin sátnegirj­
ji barggus, muhto Nielsen rievdadii plánaid ja evtto­
hii ahte sátnegirjái galget maiddái váldojuvvot mielde
dajaldagat, vái giellageavaheapmi boahtá ovdan. Dan
ođđa sátnegirj­jis galget maiddái leat čilgehusat dáro­
gillii ja vel ovtta vieresgillii, mii šattai eaŋgalasgiella, ii­
ge duiskagiella mii dalle livččii leamaš lunddolaččamus.
Sátnegirj­ji ohcansániid čállinvuohki álkiduvvui ja Buol­
bmága hámit šadde váldohápmin, vaikko suopmanero­
husat bohtet ovdan fonehtalaš čállinvuogis. Sátnegir­
jái váldojuvvojit mielde dajaldagat, maid Nielsen ieš
leai čohkken, ja de vel lassin čohkkejuvvojit máinnas­
girjeráiddus maid Qvigstad leai addán olggos (Lappis-
ke eventyr og sagn, 1927–29). Barggu čohkket dajalda­
gaid doaimmahii Asbjørn Nesheim, guhte maŋŋil do­
aimmahii sátnegirj­ji maŋimus guokte oasi (Lappisk ord-
bok, Vol. IV–V). Hans J. Henriksen (sápmelaš Buolbmá­
gis eret) dárkkistii jorgalusaid dárogillii ja A.G. Jayne
jorgalii dárogielas eaŋgalasgillii. Nielsena váldoinfor­
mánttat ledje Elen Olsen (Buolbmágis eret), Samuel
I. Norvang (Kárášjogas eret) ja Johan A. Spein Oskal
(Guovda­geainnus eret).
Nielsena bargovuohki ii boađe ovdan su sátnegirj­
ji álgosániin iige datge makkár eavttuiguin informánt­
tat barget, muhto orru goit Friis sátnegirjji sátnerádju
leat leamaš vuođđun. Nielsen lea oainnat geavahan dak­
kár merkenvuogi sániide, ahte lea merken jus sátni gul­
lá visses suopmanii oanádusaiguin P (Buolbmát), Kr