Sámis 13

7 / 60

Sámis 13/2013 7
ne jienastuslogu sápmelaččat jienastit nu mo dahket.
Dása mis ain váilu "válgadutkan". Nu lei ge mu Mur­
mánskka ságastallama vuolggasadji, ja lea ain, dat ahte
fástádus dien bajilčállaga gažaldahkii ii leat nu álki go
jo dahje ii. Dasto fuomášahtten ságastallamis dan ah­
te "bellodat-sápmelaččas" goit lea gažaldahkii eará fás­
tádus go sus gii ii leat bellodatmiellahttu. Mu bargun
ii leat áššis leat duopmárin, baicce čájehit ee. válga­
bohtosiid statistihkaiguin mo dahje geaid mii jienas­
tat. Dasto čuovvu gažaldat manne mii jienastat nu mo
dahkat, ja dasa ge leat moanat fástádusat. Mun jearan
gažaldagaid, ja doaiv­vun guldaleaddji (dahje dál lohk­
ki) ieš jurddašišgoahtá vejolaš fástádusaid.
Sámedikki jienastuslohku
Mun fuomášahtán dan ahte politihkalaš válggaid
oktavuođas dieđusge earuhat du sámi identitehta, du
čearddalaš gullevašvuođa, das makkár politihkalaš vál­
ljema don dagat. Du identitehta ii leat mearridead­djin
dasa makkár politihkalaš ideologiijii dus lea jáhkku.
Okta mii dan fuomášahttá lea Sámedikki jienastusloh­
ku, mii addá jienastanlobi sámediggeválggain buohkai­
de geat dasa leat čálihan iežaset mearriduvvon eavttuid
vuođul. Čáliheami eavttut leat –
"Buohkat geat addet dovddastusa dasa ahte atná
iežas sápmelažžan, ja geas
a. lea sámegiella ruovttugiellan, dahje
b. lea leamaš vánhen, vánhen-vánhen, dahje mát­
tarvánhen geas sámegiella lei ruovttugiella,
dahje
c. lea su mánná gii lea dahje lea leamaš Sámedik­
ki jienastus­logus, sáhttá gáibidit čálihuvvot
Sáme­dikki jienastus­lohkui."
Jienastuslohku ii earut ideologiijaid gaskkas ii ge
njuolg­gat das makkár politihkalaš áigumuša jienas­
tead­dji galgá válljet. Dan dahket easkka dat geat de
gilvalit válggaid bokte oažžut fámu mii lea addojuv­
von Sámediggái. Jienastus­logu olbmot sáhttet vel orga­
niseret dahje jienastit heaittihit dan seamma Sáme­
dikki. Nu mo jo goit okta dáža politihkalaš bellodat
áiggošii, ja lea ge sin sápmelaš ovddasteaddjiid sádden
Sámediggái dakkár prográmmain. Aiddo dán ja Sáme­
diggeásahusa oktavuođas lea mu mielas dehálaš ja riek­
ta čilget ahte lea dáža politihkalaš bellodat mii lea mear­
ridan sii áigot heaittihit Sámedikki, ja ahte dát bello­
dat dáinna áigumušain lea ovddastuvvon Sámedikkis.
Eai ge sin sápmelaš ovddasteaddjit dárbbaš leat "un­
nit" sápmelaččat dan dihtii, muhto baicce leat eamiálb­
mot politihkalaš perspektiivvas "láhppon", leat goit hil­
gon dan maid mii dadjat lea dehálaš caggi eamiálbmot­
ideologiijas, namalassii iešmearrideapmi.