2
Sámis
13/2013
Dál lea jo 2013 jorramin giđđadálvvi guvlui. Beaivvit
leat čuvggodan ja českes muohtagovččas hásttuha
meahccái dollet. Sámi giellabarggut ja giela ovddi
deapmi maid čuvvot iešguđet rávnnjiid. Norggas lea
2013 nationála giellajahki, Norgga gielladutki ja dik
tára Ivar Aasen 200 jagi ávvudeami oktavuođas. Buot
gielat Norggas galget ávvuduvvot. Máŋggalágan
doaimmat leat plánejuvvon, omd. girjerádjosiin ja mu
sihkka- ja teáhterbarggu hárrái.
In dieđe vel leat go sierra plánat das mo sámegiella
galgá ávvuduvvot. SFS lágida seminára beaivvi ov
dal jahkečoahkkima, mii dollojuvvo Kirkonjárggas
miessemánu 25. b. Semináras čalmmustahttit sáme
giela almmolaš dili. Norgga Sámediggi ovddidii 2012
loahpageahčen Dieđáhusa sámegiela birra, mainna
Sámediggi áigu ovddidit bajimus dási politihka sáme
giela birra. Dieđáhusa oktavuođas sáhttá omd. jear
rat mii dáhpáhuvvá jos Sámediggi mearrida heaitti
hit otná sámi giellahálddašanguovllu -ortnega, vai
buohkat Norggas oččošedje seammá vuoigatvuođaid
geavahit ja oahppat sámegiela. Gielddat ja suohkanat
mat odne gullet hálddašanguvlui, šattašedje resursa
gieldan. Jearaldat dás lea, maid rievtti mielde mák
sá šaddat resursagieldan? Dát livččii dehálaš ášši SFS
miellahtuide, ja sávan mis šaddá buorre ságastallan
dán ášši birra. Sámegiela ovddideapmi ja vuoigatvuo
đat ja geatnegasvuođat mat dasa čatnasit, ain dagahit
stuorra digaštallamiid servodagas. Dán oaidná omd.
Tromssa suohkanis, mas evttohuvvon ovttasbargo
šiehtadus gaskal Sámedikki ja Tromssa suohkana
sáhttá gomihit olles posišuvnna ovttasbarggu. Oažžu
roahkka dadjat, ahte min gollegiella buktá feara mak
kár ge hástalusaid, oaiviliid ja dovdduid.
Giellajagi oktavuođas áigu min searvi maiddái ávvudit
sámegiela, ovdanbuktit árbevirolaš gulahallanvugiid
ja ságastallat somás, rikkis ja buori giellageavaheami.
Dán oassái illudan mun erenoamážit, go SFS miellah
tut leat hui giellačeahpit ja sis leat ollu iešguđet lágan
vásáhusat ja muitalusat maid birra sáhttet muitalit.
Nu mo mun jo loahpahin ovddit Sámis nummára SFS-
čiega, de lea giellaárvu dat mii dahká ahte mii leat
válljen bargat sámegiela ovddidemiin, čálalaččat ja
njálmmálaččat, čállin, oahpaheaddjin, akademihkarin
ja kulturbargin.
Namuhan vuot SFSa Facebook siiddu. Dat ii leat vuos
nu ollu geavahuvvon, muhto ávžžuhan áinnas dasa
buktit ságaid, kommenteret áššiid, čujuhit ođđasiidda
ja eará miellagiddevaš ja somás áššiide! Ferten maid
namuhit ahte šaddá miellagiddevaš oaidnit makkár
doaimmaid Sámi giellagáldu – Davviriikkalaš sámegie
la fága- ja resursaguovddáš, man Sámi palamentáralaš
ráđđi lea vuođđudeamen, dađistaga čađaha.
Áiggun dás loahpageahčen namuhit gielalaš illuságaid:
Logan Giellajagi almmuhanmildosis nuorra Oslo nieid
da birra Anna Lanto, gii njealje jagi áigi mearridii oahp
pat sámegiela, giela man su áhčči ii beassan oahppat.
Son lea oainnat bajásšaddan Stovneris Groruddalenis,
gos ii lean, nu mo dadjá, "čáffa leat dábálaš norgalaš,
gii ii máhte nuppi giela, iige dovdda nuppi kultuvrra".
Sámegiellohkan lea earret eará dahkan dan ahte son
lea álgán ávvudit Sámi álbmotbeaivvi, juoga maid son
ii láven ovdal go lohkagođii sámegiela. Son lea maid
beassan gierdat ahte earát leat čavggahan su, muhto
son joatká dáinna lágiin sámevuođa čalmmustahttit,
ja lea velá movttiidahttán iežas áhči sámegiela loh
kat. Seammá mildosis deattuha maiddái Sámedikki
ráđđelahttu Ellinor Marita Jåma ahte mii fertet rihkkut
siskkáldas giellajustiisa sámi servodagas, eambbo gea
vahit dan sámegiela maid máhttit, ealáskahttin dihte
giela. Dát leat ovdamearkkat mo olbmot konstruktiivva
láhkai leat ovddideamen giellamáhtu ja dan árvvu, ja
leat geahččamin ovddosguvlui.
Sávan buohkaide buori giellajagi!
Lill Tove Fredriksen, SFS ovdaolmmoš
SFS čiehka
Giellajahki
2013