Sámis
13/2013 49
Jens Andreas Friis
(1821–1896),
gii lei Oslo universitehta sáme- ja
suomagiela professor, čálii girj
ji Lajla birra. Girjjis govviduv
vo Laagje ja Garra-Jortta háleš
teapmi skuvlaviesus. Laagje lea
boahtán viežžat Lajla ja Melleha.
Son čipposta uksagurrii gulda
lit mánáid lohkama. Ozastis son
rohtte boares sámegiel-dárogiel
katekismusa vai beassá čuovvut
oahppiid lohkama. Ii lean nu gal
le jagi áigi go guldalii go mánát
oahpahuvvojedje sámegillii. Son
muittašii man čábbát dat čuojai
bealljái go lohke sámegillii. Muh
to dát, maid dál lohke, gal čuzii
issorasat su bealljái. Son doapma
la Garra-Jortta lusa.
(Aage Solbakk
heivehan sámás)
– Gula, ráhkis báhppa! Eai got dus leat eambbo
sámegiel girjjit maid sáhttit geavahit, nu go dákkára.
Son rohttii ozastis girjjis mii lei sisteseahkaža siste.
– Attes mat munnje dan geahččat, láhttestii báhp
pa. Go Laagje geigii sutnje girjji, de son bidjalii dan
beavddi ala.
– Mus eai leat eambbo dákkár girjjit, son dadjalii.
– Eai got boađe eambbo?
– Eai boađe. Dás duohko galggat don ja du mánát
oahppat dárogiela.
– Manne galgá oahppat dárogiela? Mii leat duhtavaš
gielaineamet.
– Danne go dárogiella lea buoret, riggásat ja ávkká
leabbo giella.
– Du giella lea fuones giella go ságastat bohccuid
birra, duoddariid ja legiid birra, beaivvi čuovgga ja
ija seavdnjadasa birra ja buot áššiid birra mat gullet
min beaivválaš eallima dárbbuide. Lea bat du giella
riggásat? Ii de, du giella lea hui geafi midjiide.
– Ii leat dušše doarvái duhtadit beaivválaš dárb
buid, dadjá báhppa. – It galgga vajálduhttit ahte
don vuosttažettiin galggat jurddašit du iežat jápme
meahttun sielu dárbbuidat ala.
– Na-a, don dajat duohtavuođa,
dadjá Laagje vuollegaččat. – Mii
galgat vuosttažettiin jurddašit
min jápmemeahttun siellomet
ala.
– Dalle lea buoret ahte oahpat
dárogiela ja logat dárogiela.
– Ii got Ipmeláhčči ádde buot gie
laid?
– De ádde, muhto don oahpat su
buorebut dovdat ja sáhtát buo
rebut oažžut suinna oktavuođa
dárogiela bokte.
- Lea go sámegiella nu fuones
giella ahte Min Hearrámet ii viša
gullat dan? jearrá Laagje ja muitá
maid bisma Bang lei cealkán.
– Ii leat, muhto don sáhtát oažžut
ollu dárogiel girjjiid mat eai gávd
no sámegillii. Don oaččut čuođi
dan sadjái go dán ovtta.
– Manne ehpet atte midjiide eambbo?
– Danne go galgabehtet oahppat dárogiela nu ahte
sáhttibehtet oažžut nu ollu go háliidehpet.
– Báze dalle dearvan, láhttesta Laagje ja dáhttu girj
jis.
– Dá lea dutnje eará, stuorát ja buoret girji dárogillii,
dadjá báhppa ja geige sutnje dan.
– In fuola dan, háliidan mu iežan girján.
– Váldde dán. Mun válddán du.
– In fuola du girjji. Atte munnje girján.
– Don it oaččo dan.
– In got oaččo dan! Báhppa, don suddudat. Don há
liidat váldit mus mu ráhkis opmodagan. Don háliidat
rievidit mus mu áidna dávvira mii lea mu ráhkkásea
mos man guottán ozastan gos dal jođežan, ja man
anán eambbo árvvus go ellon. In guođe du viesu
girján haga.
– Ipmil namas, de bargga váldit dan ja mana olggos,
báhppa suhtuin čurve.
J. A. Friis Lajla-girjji olggoš, 1952.