Sámis 13

44 / 60

44 Sámis 13/2013
dás oaiv­vildan ahte sámegielas lea vejolaš sámáidaht­
tit sániid ovdalgo luoikkahit amasgielain. Thor Frette
rohkki dajai Sámeradios maŋŋá go almmustuhtii iežas
sátnegirjji ahte: Dáppe leat olu sánit mat leat ráhkaduv­
von ja dat galget gehččot evttohussan. Loahpalaččat lea
sámi servvodat mii dohkkeha daid, dahje hilgu. Muhto
almmá evttohusaid haga, de ii sáhte sámeservodat mai­
dige mearridit. (K. Kemi, njálmmálaš gáldu, 25.10.12).
Thor Frette máddái čálii ahte ovdalgo njuolgga dohppet
amasgielat sáni, de lea vejolaš roggat boares sániid ja
daidda addit ođđa sisdoalu, dahje luoikkahit sániid
eará sámegielain. Ovdamearkka dihte chat, mii dán
áššis mearkkaša elektrovnnalaččat čálašit, Njeazzegirj­
jis/Facebook:as dahje Skype bokte, sáhtášii leat bul-
jardit (Davvi Girji, 2000; 546), dahje sålžat
(solžat) (Frette, 1975; 148).
Suorggideapmi ja goalosteapmi
Sátnesuorggideapmi lea vuohki mo ráhkadit ođđa sá­
niid oahpes sátnemáddagiin, nu mo omd. čállit sá­
ni máddagis suorggida -án ja šaddá čálán, mii
mearkkaša muhtin gii lea viššal čállit, muhto man
ođđa mearkkašupmi lea elektrovnnalaš čálli (Helander,
1994). Nils Øivind Helander čállá ahte juohke sátne­
luohkás sáhttá ráhkadit eará sátneluohká. Omd. sub­
stantiiva guolli ráhkaduvvo vearbasátnái guolás-
tit. Ja dás sáhtát fas ráhkadit substantiivva guolás-
teapmi (Helander, 1992). Thor Frette maiddái čilge
ahte sámegielas lea iežas njuolggadusat. Dasto dadjá ah­
te sámegielas leat sullii 50 gehčosa maiguin sáhttá ráh­
kadit substantiivvaid (Frette, 1987: 75).]
Sátnegoalosteapmi lea erenoamáš vuohki sámegielas ja
eará suoma-ugralaš gielain konstrueret ođđa sisdoaluid.
Dát dáhpáhuvvá go guokte subjeakta goalostuvvojit
oktii ja ráhkadit ođđa semanttalaš oaivila. Omd. e-
mail­, šaddá šleađgapoasta. Šleađgamearkkaša
strøm, elektrisitet (Sámi dáru sátnegirji, Da­
vvi Girji, 2002; 532). Sátneheiveheamis livččii dát sátni
doa­lahan originála hámi, muhto heivehuvvon sámegie­
la sojahan paradigmii. E-mail doa­lahuvvo, ja ii oro
erenoamáš, ovdalgo álgá sojahit sáni, omd. mun sádde-
jin dutnje e-mailla, mun ožžon olu e-maillaid. Jea­raldat
lea ahte galgá go čállit e-meila vai šaddá riekta sámi
jienádat?
Sámegielas seammá go eará gielain, leat iežas njuolgga­
dusat mo galgá heivehit sáni eatnigillii. Aikio ávžžuha
vuhtii váldit erenoamážit sámegiela sátnedeattu go lea
heiveheamen (Aikio 1994; 28). Vai lea dohkálaš hei­
veheapmi, de ii sáhte sáni álgodeaddu rievdat ja sáni
loahppa­deaddu heivehuvvo sámegillii, vai ii leat dár­
bu eará go rievdadit loahpa. Sátnedeaddu gullo álgo­
stávvalis. Guhkit sániin juohkása deaddu (Ibid). Sáme­
giella daddjo leat vearba-giella. Dat mearkkaša ahte
sáme­gielas ráhkada nomenis vearbba. Dát sáhttá buk­
tit liige hástalusaid heivehit sáni amas gielas sámegillii.
Prinsihpalaččat ii rievdda eaŋgalasgielas sáni substantii­
va- ja vearbahápmi, áidna mii rievdá lea grammatihkalaš
konteaksta (Francis Katamba, 2005; 64).
Siidaguoimmegielat báidnet
sáme­giela
Sámegiela geavaheaddjit ásset golmma davviriikkas, ja
Ruoššas. Guovtti davvi riikkain lea germánalašgiella
riikkagiellan, ja ovtta riikkas fas suoma-ugralaš giella.
1978 dohkkehedje oktasaš davvisámi čállingiela. Váik­
ko lea seamma sámegiella golmma riikkas, de gávdno­