50 / 72
50
Sámis
17–18/2014
Kárášjoga márkanbáikki ja bajás
Spiinnegieddái bolde skábmamá-
nus. Ja ovdal go duiskalaččat geas-
sádedje Kárášjogas, de bávkaledje
velá Kárášjogašaldi, man ledje ráh-
kadan moadde jagi ovdal.
Go duiskalaččat guđđe Guovda-
geainnu juovllaidáigge 1944, de
ledje measta buot boaldán. Dušše
Láhpoluoppal ja muhtun dálut
Heammogiettis, Geaidnovuohpis
ja Mázes ledje sestojuvvon. Oktii-
buot 140 dálu, ja maiddái návehat
ja áittit, ledje boldojuvvon. Nu čállá
suohkana sátnejođiheaddji Alfred
L. Larsen raporttastis 1947.
Eatnašat riddogielddain fárrehuv
vojedje bákkus máttás. Siseatna-
mis Guovdageainnus, Kárášjogas
ja Buolbmága gielddas eai lean
nu gallis geaid fárrehedje. Sii led-
je eatnašat boarrásat ja buohccit.
Dan botta go boaldin dáhpáhuvai,
de ledje olbmot báhtaran meahc-
cái, gos orro dassái go duiskalaččat
ledje guođđán guovllu. Riddo
guovllus, earret eará Porsáŋggus,
báhtaredje maiddái muhtumat
meahccái.
Boazosápmelaččat galge johttát
oarjjás, vai eai šatta ruoššaid hál
dui. Politimeašttir finai ieš Káráš
jogas golggotmánu 19. beaivve
ja Guovdageainnus skábmamánu
3. beaivve čielggadeamen boazo
logu ja gosa galge johttát. Guov
dageainnus galge boazosápme
laččat johttát Basevuovdái Ivgo
vuonleahkái davvi Romsii. Sii gal-
ge maiddái oažžut duiskalaččain
dárbašiid mielde, maid ožžo eará
boazosápmelaččat ge. Muhto ii
oktage Guovdageainnu boazosáp
melaš bohccuidisguin ihtán Ivgo
vuonleahkái. Sii johte nuorttas
Anárjoga guvlui. Kárášjogas johttá
jedje muhtumat nuorttas Buol
bmága gildii.
Gova duogábealde čuožžu
čállojuvvon duiskkagillii: "Ers-
te kontakte mit Leuten aus
Finnmark" (vuosttaš deaivva
deapmi Finnmárkku olbmui
guin). Guokte duiskka soald
dáha servvoštallamin guovllu
olbmuiguin Unjárggas. Hend
dá-Ánde – Anders Mathus
doallamin heastta.
Govva: Várjjat Sámi Musea.