47 / 72
Sámis
17–18/2014 47
Ii dáidán leat dađi álkit doaimmahit sámegielat áviisa
1900-logu álgogeahčen go dán áigái.
Sagai Muittalæg je
goit ii oro ožžon nu ollu doalliid nu johtilit go Larsen-
vieljažagat dáide doivon dalle go ásahedje áviissa, go
13. nummiris, suoidnemánu 1. b. 1905 čállá doaimma-
headdji čuovvovaččat áviissas "Eadnigiella" bihtás:
Dattege dahká min máŋgga geardde lossa millii
dat jurdda ahte dat bláđđi maid mii ráhkistat ja
mii lea leamaš min eallima čábbásemos ja ráhkká
semos niehku, dáidá šaddat bistit nu oanekis aig
ge jus doalli lohku ii lassán [---]
Čájehehkot mii dál máilmmi olbmuide ahte mii
sámit ieža nagadit doaimmahit alcceseamet bláđe
sámegillii! Čájehehkot ahte mii dan hárrái muh-
tun muddui álgit čuožžut min iežaideamet julg-
giid alde.
Eat mii sáhte, eat ge berre, vuordit ahte dušše
dážat dahje eará olmmoššlájat galget olggos
doaimmahit midjiide sámegiel avisaid ja girjjiid.
No. 3, guovvamánu 1. b. 1906:s rájes gohčada Isak Sa-
ba iežas dušše Isak Saba. Sabai Issa ii šat geavahuvvo
dás duohko. Dan nummiris maiddá lea sáhka sámegie-
las. Saba lea gohčodan artihkkala "Sámegiella". Das si-
tere beakkán suoma álbmotdieđuid čohkkejeaddji Elias
Lönnrot, ja Saba loahpaha artihkkala jearaldagain:
"Gos dal galgá boahtit dakkár olmmái guhte dážaide
duohtavuođa cealkkášii?" Saba sávaldat dego speadja-
lastá sámi sátnevádjasa "Dáža lea dáža juohke beaivvi".
No. 7, cuoŋománu 1. b. 1906:s ilbmá "Same soga lau-
la". Čállin lea Isak Saba. Ii čállo dađe eanet lávlaga birra
dan nummiris, muhto maŋit nummiris čállá Red. lávla-
ga birra, ja čilge dan vearssa vearssa maŋis. Son loahpaha
čállosis: "Mii giitit Isak Saba dan čáppa lávlaga ovddas ja
mii sávvat, ja mii gal oppanassii eat eahpit ge, ahte dan
lávlat váimmusvuolgán sánit eai gávnna geainnu sámiid
váimmuide. Dat lávlla berre vurkejuvvot amas dat láhp-
pot, sámi vuoiŋŋalaš dávviriid searvái."
Maŋŋil go Isak Saba lei válljejuvvon Stuorradiggeáirra-
sin čállá
Sagai Muittalæg je
hui olu dan birra maid Saba
lea sárdnon Stuorradikkis, ee. no. 6, njukčamánu 15.b.
1907: "Saba sárdnu dáruiduhttinbarggu birra Stuor
radikkis." Dalle ii oro šat Sabas dilli joatkit álbmot
čuvgejeaddji čállosiiddisguin, muhto dan sadjái lassánit
lohkkiidbreavat ja digaštallamat nu ahte
Sagai Muit-
talæg je
duođaid ánssáša gohčoduvvot sihke dehálaš gask
kusteaddjin ja guovddáš oaivil-lonohallan gaskaoapmin
dalá Sámis. Ii oro ovtta ge dálá sámi mediain seamma
posišuvdna go SM:as lei guovddáš deaivvadanbáikin
servodatságastallamiid dáfus. Ee. áviissa mearkka
šahttivuođa geažil sámi kultur- ja poltihkalaš historj
já hárrái, galggašii scannet ja dahkat vejolažžan beas-
sat lohkat
Sagai Muittalæg je
buot sápmelaččaide. Dá
lea bargu maid jogo Sámediggi dahje Norgga našunála
girjerájus galggašii vuoruhit. SM:s lea duođaid historj
jálaš árvu sápmelaččaide, ja áviisa lea 1900-jagiid álgo
geaži sámi kultuvrralaš ja politihkalaš áŋgiruššamiid
buorre áige-vihtan.
Sagai Muittaleaddji
-áviissas