Sámis 21

Sámis

21/2016

Maid mearkkaša dat ahte ovtta álbmogis lea vejolaš

vuohta čállit iežas historjjá? Dát lea dehálaš gažaldat

álgoálbmogiidda miehtá máilmmi, maiddái sámii-

de. Máhcan fas dán gažaldahkii. Dát Sámis-nummir

lea erenoamáš, go das leat artihkkalat mat iešguđet

láhkai čuovggahit dán gažaldaga. Ii fal dan dihte go

dat livččii dán nummira fáddá. Ii leat oba ge sihkkar

ahte artihkalčállit ieža ge leat jurddašan ahte dan sii

leat bargamin go leat čállán teavsttaid, ahte mii leat

čállimin iežamet historjjá. Dán Sámis-nummiris leat

teavsttat maid SFSa ovddeš jođiheaddji,

Harald Gas

ki,

bargoustibat leat čállán su 60-jage beaivvi gudnin.

Harald devddii 60 jagi skábmamánus 2015. UiT Norg

ga árktalaš universitehta sámi fágajoavkkus bođii evt

tohus čállit populeardieđálaš artihkkalid sutnje skeaŋ

kan, ja fállat daid Sámis-doaimmahusgoddái. Dakkár

skeaŋka livččii justa Haralda vuoiŋŋas; juohkit sámi

čálakultuvrra, máhtu ja dieđuid sámi diliid birra nu vii-

dát go vejolaš.

Harald lea dán rájes go čálii iežas magistergrádadut-

kosa

Med ord skal tyvene fordrives: om samenes episk

poetiske diktning,

mii almmuhuvvui 1987, áŋgiruššan

sámi girjjálašvuođa ja sámi čálagiela ovddideami.

Dáinna dutkosiin sáhttá dadjat ahte son vuođđudii

sámi girjjálašvuođa universitehtafágan. Son lea alm-

muhan girjjiid, artihkkaliid, antologiijaid ja eará

teavsttaid dárogillii ja eŋgelašgillii maiddái, ja dan láh-

kai su teavsttat olahit olbmuid. 1991 son doaimmahii

sámi girjjálašvuođa čoakkáldaga dárogillii,

Våja våja

nana nana,

ja 1997 gis ilmmai vuosttas sámi antolo-

giija eŋgelasgillii:

In the Shadow of the Midnight Sun:

Comtemporary Sami Prose and Poetry.

Harald lea maid

jorgalan sámi girjjálašvuođa dáro- ja eŋgelasgillii.

Dovdosemos dán oktavuođas lea Nils-Aslak Valkeapää

beakkán girjji

Beaivi áhčážan

skandinavalaš jorgalusas,

mii maiddá lea ilbman eŋgelasgillii. Girjjis

Med ord skal

tyvene fordrives

guorahallá Harald dološ sámi luohte-

teavsttaid, sámi historjjálaš govvan ja sámiid vuostá-

lastingaskaoapmin stuorraservodaga sisabahkkemiid

vuostá. Dat teavsttat čájehit mo sámi poehtat áiggiid

čađa leat leamaš guovddážis kulturaktivistan. 1900-

logu álggus álge vuosttas sápmelaččat čállit girjjiid.

Dát min pionearat leat leamašan mielde čállimin min

iežamet historjjá, ja dan láhkai famuidahttán sámiid ja

addán midjiide min iežamet jiena.

Harald lea okta dain otnábeaivvi dutkiin guhte lea

bargan dehálaš pionearabarggu sámi girjjálašvuođa

dutkin ja sámegiela dutkangiellabarggus. Son lea čál

lán sámi girjjálašvuođa ja sámi servodaga birra sihke

fágagirjjiid, oahppogirjjiid, fágaartihkkaliid, koserii-

jaid, árvvoštallamiid, kronihkaid, moanat populear

dieđalaš artihkkaliid ja velá ovtta mánáidgirjji ge.

SFS čiehka

Sámi čálakultuvrra pioneara