60 / 72
60
Sámis
17–18/2014
John Gustavsen
Sámi
interested in international politics than the Sámi.
Terje
Brantenberga muđui miellagiddevaš artihkkalis leat
boasttu vuođđologut: Elsa Laula Renberg jámii 1931:s,
ii 1933:s. Beassášresolušuvdna man Hans Rønbeck
doaimmahii Kárášjogas, dahkkui 1960:s, ii 1961:s.
CHARIS GULLICKSON
ja Sandra Lorentzen doaimma-
heaba girjji dáidaga ja dáiddáriid birra. Britta Marakatt-
Labba ánssáša fuomášumi sihke danin go lea čeahpes
dáiddár ja danin go su leat váikkuhan politihkalaš dáh
páhusat Sámis. Su broderejuvvon govva
Historjá
mii
lea 23 mehter guhku gártá bissut deaŧalaš dáiddabar-
gun man dat buolva lea ráhkadan geat bealuštedje
báikkálačča, muhto mii seammás čájeha sámi dáidaga
riikkaidgaskasaš beali. Aslaug Juliussen attii sámi dái-
dagii ođđa dimenšuvnna go válddii olles bohcco atnui.
Son lea maiddái čeahpes tekstiiladáiddár. Arvid Sveen
lea guhká atnán sámi dáidaga ja eatnamiid alla árvvus,
ja dát oidno sihke govva- ja plakáhtadáidagis. Girji
My-
tisk landskap
(2003) čájeha mo luondu lea leamaš osk-
ku vuođđu ja dat lea addán midjiide čiekŋalet dieđu
sámi dáidaga dimenšuvnnain. Anniken Greve buktá
čavga dieđateorehtalaš lahkaneami das mo eatnamiid
II NU GUHKES
áigi dassá almmustuvve guokte girjji
mas čállo sámi govvadáidaga birra.
Sámi stories
alm
muhuvvui seammá beaivvi go čájáhus
Art and identity
rahppojuvvui Davvinorgga dáiddamuseas. Dát dáhpá
huvvai dan oktavuođas go ávvuduvvo ahte Norga lea
200 jagi leamaš sierra stáhta, ja lea maiddái 25 jagi dan
rájes go Norgga Sámediggi rahppojuvvui. Čájáhus lea
maiddái leamaš Scandinavian house’s New Yorkas.
NUPPI GIRJJI ARTIHKKALAT
leat eanaš politihkalaš
rievdamiid birra. Girjjis leat ollu govat, ja dat heivejit
bures oktii Reibo ASa vuogas girjehábmemii. Artihkka
lat leat eŋgelasgillii, mii orrut leamen rievdamin eret
sámi sintávssas ja etimologiijas.
ROMSSA MUSEA DIREKTEVRA
Marit Anne Hauan lea
doaimmahan nuppi girjji. Ole Henrik Magga, Anne Julie
Semb ja Terje Brantenberga čállosat namahaddet ollu
seammá áššiid. Leat unohas meattáhusat; sámedigge
presidentta namma ii leat Ailo Keskitalo (s. 25). Guovva-
mánu 6. b. gohčoduvvo sániin
national day
. Semb buk-
tá imaš čuoččuhusaid (s. 31):
The Sámi are more inter-
ested in local politics; the population as a whole is more
Sápmi lea čuđiid jagiid čađa eatnamiid
dáfuskoloniserejuvvon. Lea go son dál
áigi dan vuoiŋŋalaččat ge koloniseret?
koloniseren?