14
Sámis
13/2013
gaid go
lč
ja
lž
, omd.
bal’ča
ja
buol’ža
, maid Friis čálii
balc-c-a
ja
buolc-c-a
. KonradNielsenmaiddái geavahišgođii
deattamearkka (’), vai sáhtii earuhit jietnadagaid dakkár
sániin go
oap’pat
ja
soappat
ja maiddái
beas’si
ja
beassi
.
Dán čállinvuogi geavahii Nielsen su giellaoahpas
Lære-
bok i lappisk
(1926–29) ja su sátnegirjjis
Lappisk ordbok
(1932–38). Deattamearkka leai gal J. Qvigstad geava
han moaddelot jagi ovdal go earuhii dakkár sániid go
bar’ko
~
barko
ja
av’jo
~
avjo
.
Sátnerádju
Knud Leem, guhte leai leamaš miššoneara Porsáŋggus,
bijai su sátnegirjebarggus stuorimus deattu sániid ja há
miid dáfus dan suopmanii mii hubmojuvvui doppe ja
Stockfleahta, guhte leai leamaš miššoneara Čáhcesullos,
geavahii dan guovllu suopmana vuođđun su sátnegirje
bargui. Friis, nuppi dáfus, anii Guovdageainnu suopma
na vuođđun sátnehámiide ja sutnje leai stuora veahk
kin Qvigstad, guhte orui Romssas, erenoamážit davvi
sámegiela lulimus suopmana sániid čohkkemis, muh
to Friis geavahii dattege Leem sátnegirjji vuođđun su
sátnegirjebargui.
Konrad Nielsen čohkkii sániid su sátnegirjái ja
giid 1906–11, go leai orodan "guhkit áigge" Finn
márkkus ja go su luhtte Oslos ledje leamaš guokte
giellačeahpi, vuohččan nubbi Kárášjogas eret, ja dasto
nubbi Guovdageainnus eret, ja loahpas vel goappašat
oktanaga. Su vuođđomateriála leai goit Friis sátne
girji ja maiddái sátnečoakkáldat maid Qvigstad leai
čohkken ja maid son divttii Nielsena geavahit. Jurdda
addit olggos girjji Hungárias ii šaddan duohtan vuosttaš
máilmmisoađi geažil ja Nielsen oaččui iežá doaim
maid nu ahte sátnegirjebarggus ii šaddan báljo mihk
kege easka go Nielsen oaččui jearaldaga kulturdutkama
instituhtas (Instituttet for sammenlignende kultur
forskning) ráhkadit sátnegirjji su vuođđomateriálas
loahpageahčen 1920-logu. Instituhta leai dalle addi
me olggos Nielsen giellaoahpa (
Lærebok i Lappisk, Bind
I–III
, 1926–29). Ovddit jurdda sátnegirjjiin leai ahte
Buolbmága, Kárášjoga ja Guovdageainnu suopmaniid
sánit ja jietnadagat galget leat váldoulbmilin sátnegirj
ji barggus, muhto Nielsen rievdadii plánaid ja evtto
hii ahte sátnegirjái galget maiddái váldojuvvot mielde
dajaldagat, vái giellageavaheapmi boahtá ovdan. Dan
ođđa sátnegirjjis galget maiddái leat čilgehusat dáro
gillii ja vel ovtta vieresgillii, mii šattai eaŋgalasgiella, ii
ge duiskagiella mii dalle livččii leamaš lunddolaččamus.
Sátnegirjji ohcansániid čállinvuohki álkiduvvui ja Buol
bmága hámit šadde váldohápmin, vaikko suopmanero
husat bohtet ovdan fonehtalaš čállinvuogis. Sátnegir
jái váldojuvvojit mielde dajaldagat, maid Nielsen ieš
leai čohkken, ja de vel lassin čohkkejuvvojit máinnas
girjeráiddus maid Qvigstad leai addán olggos (
Lappis-
ke eventyr og sagn
, 1927–29). Barggu čohkket dajalda
gaid doaimmahii Asbjørn Nesheim, guhte maŋŋil do
aimmahii sátnegirjji maŋimus guokte oasi (
Lappisk ord-
bok, Vol. IV–V
). Hans J. Henriksen (sápmelaš Buolbmá
gis eret) dárkkistii jorgalusaid dárogillii ja A.G. Jayne
jorgalii dárogielas eaŋgalasgillii. Nielsena váldoinfor
mánttat ledje Elen Olsen (Buolbmágis eret), Samuel
I. Norvang (Kárášjogas eret) ja Johan A. Spein Oskal
(Guovdageainnus eret).
Nielsena bargovuohki ii boađe ovdan su sátnegirj
ji álgosániin iige datge makkár eavttuiguin informánt
tat barget, muhto orru goit Friis sátnegirjji sátnerádju
leat leamaš vuođđun. Nielsen lea oainnat geavahan dak
kár merkenvuogi sániide, ahte lea merken jus sátni gul
lá visses suopmanii oanádusaiguin P (Buolbmát), Kr