Sámis 19-20

Sámis

19–20/2015

Jagi áigi, čakčamánu 2014, ásahii Norgga ráđđehus

almmolaš lávdegotti mii galgá guorahallat ja ođas

mahttit norggabeale Sámelága giellanjuolggadusaid.

Gieldda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner dajai

dalle ahte lea dárbu ođasmahttit Sámelága njuolgga-

dusaid vai dat soabašedje buorebut otná servodaga

dillái. 1990 rájes leat ovdamearkka dihte eanet sámit

fárren stuorát báikkiide ja gávpogiidda, juoga mii buk-

tá ođđa hástalusaid sámegiela oahpahusa, geavahea-

mi ja ovddideami dáfus. Sámediggi ovddidii dán ášši

ráđđehussii, go oinnii dárbbu sihkkarastit ovttaskas

olbmo vuoigatvuođaid geavahit sámegiela iešguđet

ásahusain ja árgabeaivvi dilálašvuođain.

Lávdegotti mandáhta lea deattuhit mo galgá oažžut

eanet olbmuid oahppat ja geavahit sámegiela, vai

gielddain ja eará guovddáš ásahusain livčče bargit

guđet máhttet sámegiela. Lávdegoddi galgá buktit ra-

portta guovvamánus 2016.

Lea dehálaš ja buorre ahte ráđđehusa bealis boahtá

dákkár fuomášupmi ja dáhttu nannet sámegiela. Dák-

kár doarjaga dárbbašit, go ain geavahuvvo Norgga

bealde Sámelága giellahálddašanguovlu balddonas-

san muhtin oktavuođain, dál maŋimuš gielddaválg-

gain, mat aiddobáliid leat leamašan. Romssa gieldda-

politihkar váruhii olbmuid jienasteames nuppi bello-

daga evttohasa, go dalle sihkkarit ozašii ođđa Romssa

gielddastivra searvat Sámelága giellahálddašanguvlui.

Giellagažaldat lea maid dehálaš suomabeale Sáme

diggeválggaid evttohasaide, go measta buohkat deat

tuhit ahte lea dehálaš nannet giellabarggu ja ahte

Sámedikki ságadoalli berre máhttit sámegiela.

Norgga ráđđehusa giellalávdegotti mandáhta lea buk-

tit evttohusaid mo oažžut eanet olbmuid oahppat ja

geavahit sámegiela. Dás šaddá miellagiddevaš oaidnit

maid lávdegoddi áiddo deattuha go buktá loahppa

raportta.

Lea obalohkái, aŋkke Norgga servodagas, dán áig-

gi ollu sáhka das ahte mađi eanet, mađi stuorát, dađi

buoret. Dat guoská oahppoásahusaide nu mo uni-

versitehtaide. Mađi stuorát dutkanjoavkkut, mađi

eanet olggobealde juolluduvvon ruhta, mađi eanet

studeanttat, maiddái sii geat lohket sámegiela, dađi

buoret. Dát lea iešalddis buorre máŋgga dáfus, muhto

sámegiela ovddideami ja oahpahusa dáfus fertet maid

sakka eanet deattuhit kvalitehta.

Sámit eai leat stuorra álbmot, giela dáfus eai leat nu

máŋga eatnigielhálli. Eatnigielgealbu ja kulturmáht-

tu leat guovddáš oasit oahpahusas, vai dat šattašii

nu buorre ja beaktil go vejolaš. Giellaoahpahusas ja

SFS čiehka

Sámegiela nannen –

kvantitehta vai kvalitehta?