Sámis 13

40 / 60

40 Sámis 13/2013
K r o n i h k k a I n g e r Z a c h r i s s o n
Sániid fápmu
jierpmi­badjel
ledje guokte montera mainna ledje sámi fáttát. Dás
rájes leat monterteavsttain lonuhan eret "sápme­lač­
čat"-namahusa ja dan sadjái čállán "davvi-álbmogat"
dahje "bivdo-álbmogat", ja "sámi" sadjái gis lea boah­
tán "davvi". Museaguossit áddejit dan mearkkašit
"davvi­­riikkalaš". Váikkuhussan lea ahte sápme­laččat
dahkkojit oaidnemeahttumin dahje sin historjá amas­
mahttojuvvo. Lea čielggas ahte ii sáhte dieinna­lágiin
lonuhit "sápmelaččat" ja "sámi". Ja "Davvi-­álbmogat"
han lea oktasaš namahus mii Ruoššas gokčá eanet go
30 iešguđetge álbmoga.
Ironálaš bealli dás lea ahte juste vikiŋgaáiggi
han sápmelaččat ledje fámolaš joavku mas fertii beroš­
tit. Sis lei árvu ja ekonomálaš mearkkašupmi. Davvi­
riikkaid gonagasaid ja eará riggáid riggodat han lei
hukse­juvvon duolljegávppašeapmái sápmelaččaiguin.
Geađgeáiggi ipmilat, gonagasat ja eará stuorrát, dego
aesat, Ynglinge-sohka, Lade-járllat ja Orkneyjárllat han
suorgásedje myhtalaš "páras", mas nubbi gulai sámi­
sohkii ja nubbi gis davviriikka máilbmái.
Romálaš Tacitus čálii jagis 98 guovtti da­
vimus álbmoga birra; suiones, svealaččat, ja fenni,
sápme­laččat, latinifiserejuvvon dološ oarje­davvi­riikka­
Manin lea Ruotas nu diehttelas hállat "davvi­
riikkaid gielaid" ja "davviriikkaid oskku" birra, muh­
to nu moalkái dadjat "sámegielat" ja "sámi osku"?
Ubmi universitehtas lea vejolaš lohkat "davviguovl­
luid arkeo­logiija" muhto Tromssas lohket "sámi arkeo­
logiija".
Gaskkohagaid geavahuvvo "norrøn"
"davviguovlluid" synonyman, muhto dat mearkkaša
"davviriikkalaš", ja čujuha erenoamážit ovddeš oarje­
davviguovlluid gielaide (geahča neahtas Ruoŧa Akade­
miija sátnegirjji, SAOB). "Skandinávalaš" lea vel eará
buohtastahtti namahus "davviriikkalaš"-doahpagii, ja
speadjalastá várra eaŋgalasgiel váikkuhusa.
Dán áigái gávdnet arkeologat dađis eanet
bázahusaid mat duođaštit sámi ássama geađgeáiggi
rájes Gaska-Ruoŧa rájes gitta Mátta-Norgii, main leat
čatnosat gitta geađgeáiggi bivdoálbmogiidda. Árbe­
vieru mielde leat dát gávdnosat gohčoduvvon "bivdo­
kultuvra" bázahusat, vaikko leat ge seammaláganat go
Davviskandinavia "sámi" bázahusat.
Stáhta historjjálaš musea Stockholmmas
rabai 2001:s "Vikingar"-nammasaš čájáhusa. Čájáhusas
Deaddiluvvon ruoŧagillii Populär Arkeologi-nammasaš
áigečállagis 1/2013, s. 19. Jorgalan davvisámegillii Harald Gaski