Sámis
17–18/2014 43
málain eará báikkiin. Go muhtin gieldda orgána hehtte
sámi báikenamaid geavahuvvomis ja gieldá gudnejahtti-
mis sámiid gielalaš olmmošvuoigatvuođaid, de ii giddát
dat riikkamediaid fuopmášumi ja riikkapolitihkkariid
fuola.
Gehččet mat Romssa gávpoga. Gielda lei ohcan beas-
sat mielde sámi gielaid hálddahusguvlui. Muhto de šat
tai sámevuohta ságastallan- ja riidalangaskaoapmin vál
gagižžui 2011. Vuosteháhku sámi galbbaide gávpogis
lei sihkkaris válgavealta, ja vuosttas lohpádus man ođđa
borgárlaš eanetlohku ollašuhtii go beasai gávpoga stiv
rejupmái, lei geassit gieldda ohcamuša departemeant-
tas ruoktot. Dáinna daguin báikkálaš dáža demokra-
tiija válddii buot vuoittuid. Romssa sámit báhce haga.
Gielddain mat leat olggobealde hálddahusguovllu, eai
oaččo sámi mánát ja nuorat sámi vuosttasgiela oahpa
husa. Doppe ii leat sámiin riekti sámegillii váldit okta
vuođa ja vuordit vástádusa sámegillii gieldda eiseváld
diin. Šiehtadusas maid Sámediggi maŋŋelis dagai
Romssa gielddain, gielda dovddasta virggálaččat iežas
geatnegasvuođaid sámiid gielladilis. Muhto Romsa bis-
su ainge gielddahálddahusguovllu olggobealde.
Báikkálaš dásis mearridit gieldda
stivrrat
Dán ja eará sullasaš sámi báikkálaš giellaáššiin mat duos
dás bohciidit gielddain, ii leat Sámedikkis virggálaš vál
di mearridit. Váldi mearridit báikkálaš sámi áššiin gul
lá juohke gielddastivrii. Dasgo Norgga gielddaide lea
Stuorradiggi addán iešstivrejumi báikkálaš áššiin, ja dán
iešstivrejumis eai sáhte guovddášeiseválddit leat beroš
keahttá. Eurohpá olmmošvuoigatvuođaid konvenšuvn
na bokte lea maiddái báikkálaš iešstivrejupmi nannejuv
von. Muhto dákkár iešstivrejupmi báikkálaš ja siskkál-
das sámi áššiin, nu go giella čielgasit livččii, ii leat addo
juvvon Sámediggái. Sámedikkis váilu iešstivrejupmi,
mii gielddain gal lea.
Juos sámit galget beassat návddašit giellavuoigatvuo
đain maid sámeláhka galggašii sihkkarastit, de dárb
bašit buorredáhtolašvuođa guoskevaš gielddastivr-
ras. Dadjat buot Norgga gielddastivrrain leat dážat
eanetlogus. Ja eanaš gielddain gos sámit ásset, leat sá-
mit uhcitlogus veahkadagas ja stivrejumis, juos leat op-
pa mieldege báikkálaš stivrenorgánain. Demokratii-
ja vuođđoprinsihppa lea, ahte álbmot leat dat mii stiv-
re iežas gieldda. Álbmoga stivrejupmi čađahuvvo eanet
lohkodemokratiija veagas. Nu báhcáge dat álbmot, mii
ii leat dáža, álelas uhcitlohkui. Sámi álbmoga válljen or-
gána, Sámediggi, oažžu gal oaivvildit áššis, muhto juoh-
ke gielddastivra lea suverena ášši mearrideamis.
Maŋŋá go gielddastivra vuos lea áššis mearridan, de lea
ráđđehusa hálddus mearridit galgetgo gielddat mat oh-
cet beassat mielde giellahálddahusguvlui, oažžut ruđa
searvamii. Sámediggi lea dallege dušše geahčči. Sámi ál
bmoga válljen orgána beassá mielde sámi giellaháldda
husguovllu áššegieđahallamii easkka dalle go ráđđehusa
ja Stuorradikki bealljemerken ruđat stáhtabudjeahtas
galget sirdojuvvot gielddaide, mat leat mielde giella
hálddahusguovllus. Ja dalle lea Sámediggi dat orgána,
mii fysalaččat beassá sirdit ruđaid gielddaide.
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo dajai sártnis Norg-
ga Sámiid Riikkasearvvi (NSR) riikkačoahkkimis golg