SÁMIS 17-18

Sámis

17–18/2014

gotmánus dán jagi, ahte searvvi áirasat berrejit muitit

ahte lea oassi iešmearrideamis go Sámediggi lea háld

dahusorgána. "Dávjá moitojuvvo ahte Sámediggi lea

šaddan hálddahusorgánan stáhtii, ja ahte čuovvovaš by

rokratiseren sáhttá heavahit politihkalaš višuvnnaid ja

proseassaid," dajai.

Stáhta mearrida 93 % sámepolitihkas

Semináras 2008 man Gáldu Álgoálbmotvuoigatvuo

đaid gelbbolašvuođaguovddáš doalai mu jođihanáig

gis, dajai sosiálekonoma Rune Fjellheim, gii dál lea Sá

medikki direktor, ahte sámiid álbmoga válljen orgána

dušše hálddaša 40 proseantta buohkanas ruhtajuollu

demiin sámi ulbmiliidda, ja stáhta hálddaša 60 pro-

seantta. Son muitalii ahte dušše 22 miljovnna kruvn-

nu doaibmaruhtapoasttain Sámedikki budjeahtas, mat

2008 ledje sullii 300 miljovnna, leat dakkárat maidda

Sámediggi ieš lea dahkan álgaga. Dát gártá dušše čieža

proseantta Sámedikki iežas budjeahtas, ja 2,9 proseant-

ta oppalaš jahkásaš stáhta ruhtajuolludemiin sámi ul

bmiliidda. Eanaš ruđaid mat mannet sámi gielladoaim-

maide, lea nappo stáhta bealljemerken.

Ferte leat oalle hástalussan Sámediggái ja dan áirasiidda,

go stáhta dahká álgaga ja hábme 97 proseantta buoh

kanas ruđalaš váikkuhangaskaomiin sámepolitihkalaš

suorggis. Ferte lea oalle duššástuhtti, go stáhta dahká ál

gaga ja hábme 93 proseantta sámepolitihkas, man Sáme

diggi hálddaša. Fjellheim loahpahii dainna, ahteNorgga

Sámediggi ii hálddaš iežas sámepolitihka, muhto baic-

ca lea stáhta sámepolitihka alladásat hálddašeaddji. Da-

jai ahte dálá vuogádat ii leat dakkár, man govttolaččat

sáhttá gohčodit sámi iešmearrideapmin, ja ahte danne

dárbbašuvvo ođđa ruhtadanvuogádat sámepolitihkalaš

doaibmabijuide.

Gonagas Harald 1997 sártni mielde lea stáhtas earen

oamáš ovddasvástádus lágidit dilálašvuođaid nu ahte sá-

mi álbmot sáhttá hukset gievrras ja eallinnávccalaš ser-

vodaga. Dát máksá ahte Norgga stáhtas ja dan eiseváld-

diin lea ovddasvástádus ja geatnegasvuohta addit sámi

álbmogii vejolašvuođaid ieš hukset ealli sámi servoda-

ga. Ammahal dat ferte leat servodat, gos boahttevaš sá-

mi sohkabuolvvat sáhttet eallit ja lieđđut dán oktasaš

dáža-sámi territoriijas sápmelažžan, sámegillii, sámi

kultuvrras ja sámi servodagas.

Gažaldat mii boahtá millii gielladili guorahallanláv

degotti jurddašettiin lea, heivehitgo ja ásahitgo stáhta

eiseválddit dan maŋŋá ođđa byrokráhtalaš ortnegiid,

maid Sámediggi biddjojuvvo hálddahit ráđđehusa ovd-

das almmá mearridanválddihaga. Sáhttágo álbmoga

válljen orgána mas váilu iešstivrejupmi - giellaáššiin nu-

go earáge áššiin – oppanassiige hukset dan ealli ja nanu

servodaga mas Gonagas Harald sártnui, earenoamážit

juos Sámedikkis ii leat iežas ruhta ja sisaboahtu? Vai gal-

gatgo joatkit eallit máilmmi riggámus riikkas dakkár di-

lis, ahte oažžut sámástit juos beare dáža suovvá?