52 / 92
52
Sámis
19–20/2015
Lill Tove Fredriksen
Sámi girjjálašvuođa
hástalusat
"Samiske forfattere risikerer å dø før de får utgitt bø-
ker". Dát lea artihkal
Ságat
aviissas skábmamánu 26.b.
2013. Artihkkalis ii oaivvilduvvo ahte lea várálaš leat sá-
mi girječálli, ii leat suige okta ge sámi čálli dán rádjái
čállán fáttá birra mii livččii sutnje heakkavárálaš. Čálli
June Sommer Strask oaivvilda ahte ádjána nu guhká
ovdal go Sámediggi meannuda almmuhanohcamušaid
maid lágádusat sáddejit ahte čállit sáhttet boarásmuvvat
ja jápmit ovdal go ohcamuš meannuduvvo. Sámedikki
ráđđelahttu Henrik Olsen gis dadjá ahte lea ruhtadil-
li mii dagaha dán dili, muhto sis leat fágaolbmot háld-
dahusas, ii leat gal dan duohken ahte guhká ádjána. (Sá-
gat 26.11. 2013.) Na, dás gal lea Sámedikki bealis hásta-
lus sihkkarastit ahte áššemeannudeddjiid cealkámušat
dollet fágalaš dási mii gáibiduvvo go árvvoštallet
giehtačállosiid. Girjjiid áigeguovdilvuođa dáfus lea goit
okta stuorra hástalus otná sámi girjjálašvuođa buvtta
deamis ahte almmmuhanproseassa ádjána nu guhká.
Hástalus lea diekkár doaba mii bovde geahččat sihke
hehttehusaid ja vejolašvuođaid. Áiggun dan dahkat,
ja lean válljen nu dahkat ahte mun jearan earret eará:
Girjjálašvuođa praktihkalaš ja fágapolitihkalaš hástalu-
sat – girdet go sámi čállit kritihka? Mo sámi girjjálaš
vuođa dutkamis galgá birgehaddat akademalaš golle
roggiiguin?
Girjjálašvuođa praktihkalaš ja fága
politihkalaš hástalusat – girdet go
sámi čállit kritihka?
Váldo praktihkalaš hástalus, sáhttá dadjat hehttehus,
sámi girjjálašvuođa ovdáneapmái, lea leamaš garra kul
tuvrralaš trauma mii gullá sámi historjái: assimilašuvd
na, dáruiduhttin, juoigangielddus, giellagielddus skuvl
las, rasisma ja badjelgeahččan. Sáhttá jurddašit ahte
lea bures dahkkon go sámit oba ge leat čállán ja alm-
muhan girjjálašvuođa. Dát oassi historjjás lea seammás
doaibman vejolašvuohtan mobiliseret politihkalaš ja
kultuvrralaš vuostelihkadusaid, nu mo jo dáhpáhuvai
1900-logu álggus ja 1960-logu loahpas ja ovddos.
Sámi girjjálašvuođa hástalusat eai gula dušše midjiide
geat dutket sámi girjjálašvuođa. Lean sámi stuorámus
lágádusaiguin, dutkiiguin, moadde čálliin ja ovttain
studenttain, gullan dihte maid eará fágaolbmot ja olb-
mot geat barget sámi girjjálašvuođain oaivvildit áššis.