Sámis
21/2016
13
Eurohpá gielain lasihuvvo oamastangeažus substantiiv
vaide dušše suoma-ugralaš ja turkalaš gielain, muhto
máilmmis muđui, erenoamážit Afrihkás ja Ásias, leat
dákkár gehčosat ollu gielain. Oseania ja Amerihká álgo
álbmotgielain lea fas dábálaš mearkut substantiivvaid
sihke sáni álggus ja loahpas oktanaga. Dákkár vuoh-
ki geavahuvvo dávjá go lea sáhka earutkeahtes oamas-
teamis, dan birra maid olmmoš ii sáhte massit, nugo
fuolkenamahusat ja rumašlahtut dahje dávvirat main
lea erenoamáš gullevašvuohta olbmui.
Davvisámegielas olbmot lasihedje oamastangehčosiid
substantiivvaide ollu dávjjibut ovdal go dán áigge, ja
munnos lei miella dan guorahallat lagabut: Mo dát giel-
larievdan lea dáhpáhuvvan?
Moai letne buohtastahttán oamastanráhkadusaid davvi
sámi čáppagirjjálašvuođa teavsttain, ja letne guorahallan
teavsttaid maid oktiibuot oktanuppelot čálli leat čállán.
Boarráseamos čálli lea riegádan 1870:s ja nuoramus čálli
fas 1983:s. Válljiime čálliid geat leat bajásšaddan guovt-
ti guovllus: Suoma beale Deatnogáttis ja Norgga bealde
Guovdageainnu guovllus. Moai háliideimme guorahal-
lat sihke Norgga ja Suoma beale teavsttaid oaidnin dih-
te leago earálágan dilli Suoma bealde gos maiddái eanet-
logu gielas geavahuvvo substantiiva+oamastangeažus.
Dutkanmateriálii válddiime dasa lassin mielde vuosttaš
sámegiel romána, man Anders Larsena lea čállán. Su
romána lea miellagiddevaš danne go das leat nu ollu
oamastanráhkadusat, ja das leat ollu ovdamearkkat das
mo sáhttá geavahit daid gielas.
Oamastanráhkadusat davvisámi girjjálašvuođas