Sámis 21

Sámis

21/2016

Go rávisolbmot ges ohppet ođđa giela, de dahket dan

dávjá čállingiela bokte. Sin bargun ges šaddá laktit

čállojuvvon hámi jietnadeapmái. De fertejit beassat gul-

lat giela, ja beassat vásihit movt ovttaskas bustávat ja

bustávvaovttastumit galget daddjot. Jus leat Guovda-

geainnus oahppame sámegiela, de fertejit oahppat ahte

maŋis

manjis

daddjojit juste seamma ládje. Dán pro-

seassas sáhttá maid rávisolbmo iežas vuosttašgiella ja

dan čállinvuohki báidnit sániid dadjama. Go mii oah-

pahit sámegiela dárogielagiidda, de lea muhtumiidda

álggus váttis muitit ahte sámegiela čállinvuogi bustávva

‘u’ daddjo eará ládje go dárogielas. Sámegiela lea váttis

čállit go mii oaidnit dan nu hárve čállojuvvon hámis ah-

te mii eat oba hárján ge iežamet giela riektačállimii. Dat

lea maid gáibideaddji giella oahppat rávisolmmožin,

danne go dan ii gula báljo gostege.

Sámegiel sániid rievttes dadjan

Rávis giellaoahpahalliide livččii ávkkálaš jus gulaše sá-

megiela dávjjibut, ja eambbo arenain go dál dahket. Las-

sin deaŧalaš giellahárjáneapmái, sii beasaše maid divvut

iežaset dadjama. Sámi giellabirrasiidda livččii buorre

jus amasgielagat beasaše dadjagoahtit sániid sámegiela

dadjanvuogi mielde. Jurddaš mat dán: movt láve álgo-

álbmotfestivála Riddu Riđđu dávjjimusat sihke daddjot

ja čállot dáčča mediain? Lávet go don ieš divvut ovttage

gii dadjá /riddü riddü/?

Mánáide geat bajásšaddet guovttegielagin nanu giella-

birrasiid olggobealde, livččii ávkkálaš jus sámegiela sá-

nit gulloše sin birrasis rievttes dadjamiin. Dáin guovl-

luin mánát gullet gal eanas dárogiela, muhto dárogielas

geavahuvvojit maid muhtun sámegielsánit, nugo Riddu

Riđđu ja duodji. Nanu giellabirrasiid olggobealde lea

dat várra ahte mánná gullá dáid sániid dávjjibut dárogil-

lii go sámegillii. Movt de geavvá jus mii eat oahpat dá-

rogielagiidda dadjat dáid sániid riekta? Mun lean gullan

Romssa gávpoga sámi luohká mánáid hupmame fága

birra man namma lea

duožži

. Sátni čujuha fágii ‘duodji’

mii sámegiel suopmaniin sáhttá daddjot sihke /duotji/,

/duočči/ dehe /duocci/. In leat ovttage oahpaheaddji

gullan dadjame

duožži

. Gos máilmmiid dakkár dadjan

lea cieggan sámegielat mánáide?

Oahpahettiin sámegiela amasgiellan mun lean máŋgii

vásihan ahte sámegiela bustávvaovttastus ‘dj’ daddjo

juvvo /žž/:n, ja dat dadjan ii njuolgga iešalddis. Ferte

juo njuolgut čujuhit studentii ahte dat daddjo /tj/. Mun

árvidan ahte ollu lohkkit leat gullan ahte sátni daddjo

/duožži/ dehe vaikkoba /dužži/. Lávet go ieš divvut