Sámis 21

Sámis

21/2016

Leat go goassege gullan ahte sámegiella lea váttis giel-

la? Dan lea beanta veadjemeahttun oahppat, ja nu vát-

tis čállit ahte vel eatnigielagat nai baicca čállet dárogillii

jus fal besset válljet. Iežamet mielas mii čállit buorebut

dárogillii go sámegillii. Ja nu mii čállit ge SMS:id dáro-

gillii eará sámegielagiidda ja sámi báikkiin leat rámbuvr

riin galbbat measta aivve dárogillii. Sámegiella geava

huvvo čálalaččat dušše dalle go muhtun lea mearridan

ahte nu galgá, omd. oahpaheaddji. Livččii go son sáme-

giella áddejuvvon veahá álkibun jus dat livččii eambbo

oidnon ja gullon servodagas?

Skandinávalaš riikkain áddejuvvo sámegiella sámegie-

lagiid priváhta áššin. Dat ii berreše gullot ii ge oidnot

eará go dakkár báikkiin gos juo buohkat máhttet dan.

Muđuid dat áddejuvvo vealaheapmin. Lea ortnegis ah-

te olbmot ruovttuin gaskaneaset humadit sámegillii,

muhto njuolgut unohas jus bargočoahkkimis fal geava-

huvvo. Mii sámegielagat leat ieža vel hui čeahpit vuhtii-

váldit buot eará beroštumiid, ja áinnas dárustišgoahtit

jus fal lea oktage lanjas dehe beavdde birra gii ii huma

ii ge ipmir sámegiela. Mun áiggošin dán čállosis deattu-

hit man deaŧalaš lea ahte giella oidno ja gullo, ja čájehit

makkár buorit váikkuhusat sáhttet leat vejolaččat jus

mii vuos ieža loktešeimmet giela árvvu sápmelaččaid

guovdu.

Manne lea sámegiela nu váttis čállit

dahje oahppat?

Go mii čiehkat sámegiela nu ahte dat adno dušše pri-

váhta ságastallamiin ii ge čállojuvvo báljo gosage, de

šaddá dan sihke váttis čállit ja váttis oahppat. Lohka-

ma ja čállima ovdáneapmái lea deaŧalaš ahte mii beas-

sat oaidnit giela čállojuvvon hámis. Go mánná oahppá

sániid, de son laktá oktii sáni hámi ja mearkkašumi ja

de vurke dán muitui. Dát dáidá leat oahpes ášši, muhto

leat go jurddašan makkár hámis sátni vurkejuvvo? Go

mii hupmat sániid birra, de dáidet eatnasat jurddašit

čálagovaid birra, movt sátni čállojuvvo. Mánnán mii

leat dattege vurken sáni nu movt dat jietnaduvvo. Sát-

beana

sáhttá leat vurkejuvvon mánáid sátnevuorkái

juogo ‘beanan’, ‘bienan’ dahje ‘beenan’. Go mánná oah-

pahallagoahtá lohkat ja čállit, de galgá ges laktit auditii-

va signála visuála signálii, dahje sáni čálagovvii. Mánná

ferte oahppat movt iešguđetlágan jietnadagat čállojit,

lea go visot jietnadagaide sierra bustávva vai čállojit go

muhtun jietnadagat mottiin bustávain. Nu de galggašii

oahppat earret eará ahte sániin

manjis

maŋis

eai leat

liikká ollu bustávat, vaikko leat ge liikká ollu jietnada-

gat. Vai sáni jietnadatbealli ja sáni čálagovva nannosit

ovttastuvaše, de mánná dárbbaša ollu geardduheami,

namalassii oaidnit sániid čállojuvvon hámis.

Go sámegiella ii oidno ii ge gullo

Biret Ánne Bals Baal