62 / 72
62
Sámis
21/2016
Lapponia-girji jorgaluvvui oalle
jođánit Eurohpá váldogielaide ja
nu šadde divttat dahje dajahusat
dovdosat guhkkin olggobealde
Sámi. Ja dajahusat duođaid hir-
pmástuhtte dalá Eurohpá girjjjálaš
vuođa máilmmi. Earret eará pren-
tejuvvojedje dat ođđasit beakkán
eaŋgalas áviissas The Spectator
1711:s, ja jorgaleaddji čállá das
álgosánistis ahte gii livččii gáddán
ahte dien galbma, goaves davvi-
máilmmis gávdnojedje diekkár
liekkusis ráhkesvuođa divttat go
Guldnasaš
ja
Moarsi fávrrot.
Beak-
kánis álbmotlávlagiid čoaggi Jo-
hann Gottfried von Herder (1744–
1803) válddii divttaid fárrui girjá-
sis
Stimmen der Völker in Liedern
(1778–79).
Sirpmá-Ovllá dajahusat heive
jedje hui bures dan girjjálašvuođa
čállinvirrui mii aiddo lei Eurohpás
šaddamin, namalassii romantihk-
ka mas luondu, ráhkesvuohta ja
moraš leat hui guovddáš áššin,
čilge girjjálašvuođa dutki Harald
Gaski.
Dás almmuhit
Guldnasaš-
divtta mii
juigojuvvui dálvit go ráhkkásaččat
deaivvadedje dálvadasain.
•
GULDNASAŠ
Guldnasaš njirrožan
eango jo ovddos jurddašišgoađe
Nuorta vuovdái vuolgigoađe
guhkes ábiid mátkkoštit
fávrrogiid luđiid sáddedit
Ále munno guhká ájit, Gáigavárri
báze dearvan, Gealfejávri
máŋga bohtet miellasan
Gáigavuonaid vuojedettiin
Njolggás njirron buorebut
vai farggabut oččošin su
gii munnje lea áigojuvvon
Sáráhkkás vuolggahuvvon
Jos jo fargga oainnášin
ráhkkásan gáhčašin
Guldnasaš njirrožan, geahča
Oainnátgo don su čalmmiid?
Harald Gaski dárkkistan ja heivehan otná
čállinvuohkái.
Muhtun sánit
Guldnasaš
njirroža (vuojána)
namma
Njirroš
njirru: áldu, gieibme-
áldu, (maiddá: bealkálas nisu)
Áhpi
dás; stuorra, viiddis jeakkit
Sáráhkás vuolggahuvvon
Sáráhkká lei dološ sámi oskkus
okta daid dehálemos nisson
ipmilin, geas lei erenoamáš
ovddasvástádus ja ovdamoraš
nieidamánáide. Su namma
boahtá
sárrat
sánis, mii meark
kaša
sárranit
ja mas lea leamaš
oaivilin maiddá
sivdnidit
(dego
omd. “Beaivvi bártni...” teavsttas).
Maiddái Bjørn Collinder oaivvil-
da ahte sátni čujuha Sáráhkkái.
Harald Gaski čilgehusat.