26 / 60
26
Sámis
13/2013
čuolmma mii munno bearrašiin leamaš kultuvrralaš
dahje etnihkalaš imašin.Mii vuosttažettiin lei mumiela
mielde, lei man uhcán earálágan su historjá lei mu iežan
historjjá ektui. Son lea leamaš bearrašisttis njunušin oh
camin ja dulkomin máttuidis. Lei su oktavuođa bokte
Billii, almmái gean ledjen boahtán gažadit, ahte Mimi
ja vánhemat ledje ožžon sosiála ja bearašlaš oktavuođaid
nuppiid Alaska sámiid maŋisboahttiide dáin guovlluin,
ja son lei maid fidnen oktavuođa muhtimiidda iežas
sogalaččain Sámis. Ieš goit ledjen guhkkin eret báik
kis, go iežan ássanruoktu lei Seattle davábealde ja go na
mahasten ahte dárbbašan idjadansaji dáppe gos nu, Mi
mi dalán bovdestii mu buorredáhtolaččat iežas dállui ja
mieđihii munnje su jearahallat virggálaččat iđitbeaivvi.
Gažadanboddu vulggii johtui su čilgehusain iežas
mánnávuođa vásáhusaiguin dakko mii gustui ivdnái ja
etnihkalaš identitehtii, ja de mun rugáhin jearaldagain
lei go son mánnávuođastis gullan namahusa "Lapp".
Muitalii eatnis leamen 100% kroáhta ja su vánhemat
leat "duođaid earáláganat", sihke olggosoaidnimis ja
iešvuođas; eatni temperameanta lea hui sullii seamma go
áhči, ja dadjá vielljas "hámi ja láhttema" kroáhtalažžan."
Dajai "dieđán in leat álggage vanhemiiddán vuohkái."
Hui mánnán, dalle jo go lei 4-jahkásažžan, mui
tá son oaidnán govaid amerihkálaš eamiálbmogiid
mánáin ja duollet-dálle sii lávejedje gallet lagaš indiá
na reserváhta ja dajai "oaidnit ruškes mánáid attii mun
nje dovddu ahte muhtin láhkai ledjen seahkanin daid
sisa." Buddostatnamat dakkárat go "leat indiána, leat
neger" fađustuvvo sutnje jo skuvlla vuosttasluohkás.
Lávii heahpanaddat ja viehkalit ruoktot jearrat vánhe
miinnis "gii son lei" ja vástádusat lávejedje "leat mánáš,
leat kroáhta (čujuhettiin eatni čielga etnihkalaš máttui
de) ja Heinz 57:ai."
(Heinz 57 lea diehto biđistuvvon
bierggu meastu (jukca, buonjus) mas leat 57 njad
dosa. Dábálaččat adno oktasaččat metaforan seahkalas
sohkavuođa birra, oaivvilduvvo gii nu, geas leat nu olu
máttut).
Mimi joatká,
Lávejin fas máhccat skuvlii ja muitalit mánái
de makkár olmmoš lean, ja de heaibbun dáinna
áššiin ja muitalan girjji birra mas lei čállon ovt
ta mu máttarádjá birra, gii lei duiskalaš ja mun
de álo vilpugohten masa nu mii lei eará go ma
nin mu vigge gohčodit. "Lean jo dadjan, lean
vilgesolmmoš!"
Bávččagahtti vásáhusat mat birastahtte su ivnni ja
čearddalaš šaddanvuolgaga eai gávdnon dušše skuvl
la rájáid siskkobealde. Mimi muitá ahte su eatnibea
li bearaš lei "viehka rasisttalaš". Su váimmusbearaš lávii
gallestallat eatnibeali fulkkiid Californias gos sánit
"spic" ja "nigger" (cielahannamahusat) dávjá ledje anus.
Son dávjá bázii jurddašallat dáidet dát bilkosat maiddái
sutnje oaivvilduvvon. Muhtimin sii fitne boradeamen
meksikána restauránttain, ja go bures ledje beavdeguo
ras čohkohallamin, de eatnibeali bearaš sáhtii báibma
goahtit "rásisttalaččat" bálvváid birra. Bálvvát muhti
min álge Mimi buohta láhttet hui eará láhkai (dego son
livčče Mexicos vižžon biebmománná) ja čájehišgohte
erenoamáš beroštumi sutnje, "Señorita" sáhtte sutn
je dadjat. Ganjalčalmmiid láhttestii munnje: "Ledjen
unnamánáš ja fertejin duostut dáid moivevuođaid."
Čuvges liikki geažil man geažil sáhttá navdot "vielga
gin," áhččis sajáiduvai vuohkkasit eatni bearašolbmuid
sisa. Mimi buohtastahtii eatnis bearašolbmuid psyko
logiija dan ektui ahte livččii bearaš mii vašuha homoid