28 / 60
28
Sámis
13/2013
mu áhči birra čállit, áhčči han lea ain bárisin eallimin!
Ii leat jearran lobi!" Doaivu ahte girječálli joba livččii
sáddestan poastakoartta dahje kopiija girjjis ja muita
lan ahte lea čađahan dutkama sin birra. Dattetge son
dás oaččui coavcci ovddosguvlui geahččat ja manai de
go jorgalusa čađa, lei gelddolaš ja girjji sánit nannejedje
su olmmožin. Jurddašišgođii "mii leat erenoamážat, eat
dušše
Heinz 57
, mii leat eamiálbmot, etnihkalaš veahá
dat." Ja de muitališgođii iežas vánhemiidda eambo su
fuomášumiin. Dattetge muhtimat áhčibeali fulkkiin eai
beroštan sakka dáin áššiin.
Nugo earát ge dán proseassa oasseváldiin, Mi
mi maiddái vuoiŋŋalaččat jođii "iežas giksašuhtti áigo
daga" čađa gos huhccaluvvui ohcagoahtit oktavuođaid
sámi olbmuide. Nu maiddái eará Alaska boazosámiid
maŋisboahttiide ja olbmuide Sámis. Maŋŋálas dáhpá
husat ledje veahkkin, nugo okta soaittáhis háleštallan
muhtin siidaguimmiin mii doalvvui su oaidnit alla
oahppan sápmelačča guhte deaivvai leat gallestaddamin
WesternWashington State universitehta Bellingham’as.
Son dalán doapmalii dán albmá lusa ja su heammás
tuhtii áicat ahte sus ledje fuolkkit Guovdageainnus ja
vel ahte su ádjá áddjá leamaš professora bearraša lagaš
ustibin. Go suinna beasai háleštit ja gullat ádjá ja su
sogalaččaid birra, de gahčai su ala "dego livččii stuorra
vuorbbi vuoitán". Albmá bokte, Bill, gean ovddimustá
ledjen boahtán deaivat, bessen maid gullat cukcasiid su
sámi ádjás go bođii Poulsbo báikegoddái gallet nuppiid
Alaska sámiid; dát fearánat ledje áibbas apmasat Mi
mi áhččái. Son virkkosmuvai sakka dasgo fáhkka beasai
diehtit ahte sus leat valjis fuolkkit áhčis bealde geaiguin
ii leat olus álggage leamaš oktavuohta ovdal.
Munno ságain Mimi fas máhcai áigodahkii sullii
jahkái 1998 goas "asit laigagohte ja maid álo ledjen at
nán heahpadin (mii vulggii etnihkalaš máttuin), nup
pástuhttigohte áhči, ja son čatnagođii mánnávuođa
vásáhusaid iežas sápmelašvuhtii." Oktan vánhemiiddis
guin Mimi galledii ávvudanmárkana Poulsbo báikkis
gos muittašedje ja gudnejahtte
Manitoba
ekspedišuvnna
čuohtejagi doaluid. Dát gárttai maid šaddat oabbá-gáv
poga dáhpáhussan Guovdageainnu ja Poulsbo gask
kas ja čađahuvvui ge ođđa illudeaivvadeapmi Alaska-
sámiid maŋisboahttiid ja máŋgga Sámi fulkkiid gask
kas. Mimi láhttestii "olles vahkkoloahppa lei munnje
áibbas jorbbodahtti." Sii deive Guovdageainnu fulkkii
deaset áibbas vuosttas háve, geat dan seammás áice ah
te Mimi ja su áhčči leigga sidjiide sogalaččat. ("Lean
du goalmmát vilbealli, oarpmbealli duon ja dán soh
kalinjá mielde"). Beasai muosáhit njálmmálaš árbevie
ru mii ii leamaš oassin su mánnávuođa diliin. Fuomášii
maid kultuvrralaš erohusaid amerihkálaččaid ja Sáme
eatnama sámiid gaskkas, muhto beroškeahttá das, son
"dovddai iežas čadnon daidda." Sámi guossit maiddái
čájehedje máŋgii dán vahkkoloahpa mielde ahte sii dov
det iežaset gullaminmuinna oktii go ganjalčalmmit oid
nojedje goappašiid bealde, ja go Guovdageainnu sáme
nissonat salastalle mu ja celke "don leat sámi nieida". Ok
ta fulkkiin juoiggadii su ja olbmot bivde su gárvodit sá
mi biktasiidda, coggat
gávtti
badjelii. Dáid vásáhusaid
hárrái celkkii "Dát váikkuhii munnje nu erenoamážit,
gapmon gullevašvuođa dovddu, in leat dušše Heinz 57,
gulan gosa nu." Dán deaivvadeami maŋŋá čálašin muh
tin áiggi moanaid fulkkiiguin muhto "oktavuođat leat
váidugoahtán áiggi mielde".
Namahuvvon girji lei beavddi alde orrumen ja go
čujuhasttii dasa, dajai, "dát girji lei duođaštus, lei aiddo
dat mii munnje čilgii gii mun lean". Son vel nuppádas
sii dadjalii mo girji ii lean buresboahtin ja čujuhii dasa