Sámis 13

33 / 60

Sámis 13/2013 33
nuppegežiid. De sáhtášii jearrat: Leat go oarjemáilmmi
kultuvrrat geafit dan dihtii go sin eallimis eai šat gávdno
dat bealit mat dahkat álgoálbmot kultuvrraid rikkisin:
bearašlagasvuohta, ovdavánhemiid gudnejahttin, sere­
moniijaid bajásdoallan, lávlun ja reaškkas, lahkavuohta
lundui ja luonddugáhppálagaid árvvusatnin.
– Buot dutkamušain orru leamen a priori eaktun oarje­
máilmmi meroštallan das ahte maid mearkkaša leat gea­
fi, son lasihii. – Jus mus leat unnán ruđat, muhto mun
ieš ja mu lagamuččat birgejit bures, mis lea orrunsadji,
buohkat leat dearvasat, mánát illudit, olles siida vead­
já bures, eai leat riiddut olbmuid gaskkas. Muhto de
boahtá olggobeal-dutki ja gávnnaha ahte mu servo­
dat, mu siida, gullá geafimusaid gaskii olles máilmmes
dušše dan dihtii go mis ii leat ruhta-ekonomiija. Son
dáidá maiddá jearahallat guovllu eiseváldiid geainna lea
ovda­gáttut mu siidii, de hálddašeaddjit duođaštit dut­
ki ádde­jumi ahte mu siida lea geafi. Oarjemáilmmi mih­
tuid mielde mearkkaša leat geafi seammá go ahte bir­
ge funet. Dasto manná dutki muhtun riikkaidgaskasaš
konferánsii buktit ovdan iežas iskosa, ja govva bisá­
na guldaleaddjiide ahte mu servodagas lea fuones dilli,
vaikko min iežamet mielas ii leat dan.
Ja álgoálbmot dutki jotkkii: – Guokte jagi maŋŋil ma­
nan mun seammalágan konferánsii ja čilgen ášši áibbas
nuppegežiid. Muitalan man buorre servodat mis lea go
ain oažžut vejolašvuođa ealihit iežamet árbevieruid, mii
dahká dan ahte siida-lahtut vedjet bures ja olbmot leat
lihkolaččat. Vilges dutki maiddá lea seammá konferáns­
sas ja jearrá hirpmástuvvamiin ahte mii lea dáhpáhuv­
van mu servodagas guovtti jagis mii dagaha dan ah­
te eallindilálašvuođat leat nu buorránan ja ovdánan. –
Ja mun dieđus vástidan, lasihii álgoálbmot dutki, – Ii
mihkkige, muhto don it astan oaidnit mo mis lei. Du
čalbmeglásaid čađa oainnát áibbas eará go maid min
luondduviđá čalmmit oidnet.
Maŋŋil logaldaga mun dearvvahin albmá ja muitalin
dien­ indiána muitalusa sutnje. – Juste nie han lea ge,
son duođaštii. Ean goabbáge oppa vikka ge čiegadit ah­
te máŋgga sajes máilmmes lea álgoálbmogiin heajos dil­
li, muhto dat measta juohke áidna dilálašvuođas vuol­
gá das go sii leat koloniserejuvvon. Maŋŋil go kolonist­
tat leat viggan jorahit álgoálbmogiid vilges olmmožin,
iežaset lágánin. Álgoálbmotservodagain eai lean nu olu
sosiála váttisvuođat ovdal – dieđus ge lei gaskamearálaš
eallinahki vuollin, muhto dan lei buot álbmogiin ovda­
lis áiggiid. Vilges olmmoš hálidiii leat buorredáhtolaš
ja loktet álgoálbmogiid bajit birgenláhkái, muhto juoi­
dá manai áibbas boastut dan proseassas. Ja dán áigái vel
min iežamet dutkit ge muhtumin orrot geavaheamen
seammá paramehteriid, dutkanvugiid ja statistihkaid
duođaštit man heajos dilli mis lea. Dieđán ahte gávd­
nojit dievva vuostejearaldagat: Praktiserejuvvojit go šat
diet árbevirolaš bealit otnáš álgoálbmotkultuvrrain? Ja
dat han dat aiddo lea ge ášši: Jus dan eai daga, de soaitá
juste dat leat váldosivva dasa go álgoálbmotservodagain
leat váttisvuođat. Ii ge čoavddus dieđus leat máhccat
doložii, muhto muhtumin lea dutkiide dárbu bisánit
ja smiehtastit man lahkananvuogi geavahit go dutket
álgo­álbmotservodagaid. Dán áigái leat ovddideamen
álgoálbmotmetodologiija dahje indigenismma, mii lok­
te min iežamet árbevirolaš máhtu árvvu, ja viggá ohcat
ođđa vugiid mo buorebut máhttit fuomášit gokko dut­
ki ieš ferte čalbmeglásaidis lonuhit oaidnin dihtii dan
maid su metoda dássážii lea čiehkan su ovddas.
Juoidá boatkanii go oarjemáilbmi vikkai loktet álgo­
álbmogiid alit kulturdássái. Dat bilidii olu eanet go da­
gai buori. Lea go dan šat vejolaš njulget? Mun eahpi­
dan dan, muhto mun maiddá eahpidan dutkama mii ii
váldde vuhtii álgoálbmogiid iežaset áddejumi, muhto
baicce navdá iežas geavahit neutrála dutkanvugiid. Dálá
neutrála dutkanvuogit leat dábálaččat seammá go vilges
olbmo definišuvnnat máilmmes. Mun jáhkán ahte lea
dárbu astat čohkanit jávregáddái smiehtadit áššiid. De
dáidit maid diehtit buorebut maid vástidit vilges albmái
go boahtá sivahallat min leat eahpeoamedovddolaččat
go "láikošat" jávregáttis. Jus jo it leš min jávregáddi
dássážii sirdásan viesu sisa, govvan seainnis mas oaidnit
gávttahasa, vai leš go indiána, čohkohallamin beaivváš­
luoitádeames.