Sámis
19–20/2015 29
sin gielladovddu ja -máhtu. Erenoamážit sámegiela hár-
rái lea ságastallan bisánan dasa ahte ii oktage oro mui-
timin ahte maiddá eatnigiel-bealli dárbbaša doarjaga. Ii
leat buorre dadjat bođeš go dat das go leat nu olu nup-
pi-gielagat njunnošis sámegiela hálddašeames, muhto
gažaldat ahte lea go giellaealáskahttima áigumuš dušše
lasi hálliid skáhppot vai galgá go dat maiddá leat doarj
jan eatnigielagiid giellaovddideapmái, orru dávjá báhci-
min. Gielladovddu ságastallamis leat maid goit guokte
beali, namalassii dat árvu maid geavaheaddjit ieža addet
gillii ja dat árvu maid birastahtti servodat addá. Ohpi-
hii lea Aotearoa buorre ovdamearka. Maiddá dat mao
rit geat ieža eai máhte maorigiela dorjot ahte dat hállo
ja čállo ja geavahuvvo. Sámis baicce lea nu ahte jus ih-
tá sámegiel teavsttaš gostige almmá dáro- dahje eŋgelas
jorgalusa, de nimmorit sápmelaččat ieža buot eanemu-
sat das. Jurddaš dušše jus mat muhtun valaštallansearvi
čálášii juoidá dieđu dušše sámegillii. Ii ávkkot vaik-
ko livččii guovddáš Sámis. Mis lea hui vuollegis giella-toleránsa. Aotearoas baicce leat eŋgelasgillii ge váldán
atnui maori báikenamaid – almmá jorgalusa – ja eará
namaid ja dajaldagaid, dego dearvvahus Kia Ora, maid
olles álbmot dovdá ja atná. Maori seremoniijaid – dego
haka – lea riikka eanetloguálbmot ge fátmmastan ja lea
dainna hui rámis.
Eará ášši mii lea erenoamaš eanáš álgoálbmotgielain lea
lagaš čanastusat lundui, bivdui ja sohkaoktavuođaide.
Nu go ovddeš Sápmi lei juhkkojuvvon siiddaide, nu
lei dilli eanáš álgoálbmotjoavkkuin eará sajiin máilm-
mes ge, ahte lagaš bearrašat, fuolkkit ja sogat dávjá gul-
le seammá bivdo-ovttadahkii dahje siidii. Oaidnit ain
ge mo sámi báikegottiin leat sierranaš sogat eanetlogus
ja váikkuheaddji posišuvnnain. Danin lei sohkadovdu
mávssolaš oktiigullevašvuođa dihtii, muhto dáiddii vel
ain dehálebbo diehtit geat ledje fulkkežat eastadan dih-
tii ahte menddo lagaš olbmot ovttastalle ja ožžo mánáid
ovttas. Ee. dan dihtii leat hui dárkilis sohkanamahusat
sámegillii ja sápmelaš lohká iežas sohkagullevašvuođa
olu guhkkelii go stuorraservodagas lea dábálaš dahkat.
Luonddumáhttu lei hui dehálaš bivdui. Dan ge oaidnit
duođaštuvvan dárkilis doahpagiin mat omd. sámegie-
las lea topografiija, dálkkiid ja šaŋaid birra, ealliid láht-
tenvugiid hárrái jna. Dán erenoamáš dárkilis terminolo-
giija ii dárbbaš šat oahppat ja máhttit dábálaš árgabeai-
Huia girjjit
Muhtunráje girjjit maid Huia-
nammasaš girjelágádus lea
almmuhan sihke maori- ja
eŋgelasgillii.