39 / 92
Sámis
19–20/2015 39
Otná áiggis ii leat šat celkon ahte áššemeannudeapmi
dáhpáhuvvá nu ahte olmmošlašvuohta čáhká. New
Public management mii lea leamaš hábmejeaddjin ol-
lu áššemeannudeapmái maŋimuš jagiid lea hástalus
san olmmošlašvuhtii. Dat mielddisbuktá ahte ášše
meannudeapmi dáhpáhuvvá standardiid ektui. Buorre
bealli das lea ahte dakkár árvvut nu mo ahte seammá
lágan áššit galget seammá láhkái meannuduvvot ovddi
duvvojit. Heajosbealli lea fas ahte áššiid iešvuođat gár-
tet suoivanii. Loahppaboađus gártá ahte áššemeannu
deaddjiide lea álkit go besset stándardaid vuođul doaib
mat ii ge leat nu stuorra dárbu sidjiide oaidnit dan
eaŋkilolbmo geasa ášši guoská.
Makkár lea olmmošlaš gullevašvuohta?
Go jearaldat biddjo, de lea dan duohken ahte makkár
vuolggasajit leat. Muhtun vuolggasadji sáhttá leat jear-
rat makkár ealli olmmoš lea. Jos olbmo oaidná ovttas-
kas eallin de leat iešvuohta ja erenamašvuohta guovddáš
árvvut. Dalle lea earet eará olmmošvuoigatvuođat ja
eaŋkilolbmo suodji guovddáš vuordámušat. Jos baic-
ce oaidná olbmo čoraeallin de leat čorraga ja ealli
beroštumit mat gártet guovddážii. Dalle leat systemaid
perspektiiva ja utilitaristtálaš árvvut guovddážis.
Jos geavatlaččat jearrá ahte makkár gullevašvuođat
sáhttet gávdnot de leat golmma lágán gullevašvuođat
mat sáhttet gávdnot. De sáhttet vuos leat nu ahte
áššemeannudeaddji ja dat olmmoš geasa ášši guoská
leaba buorit ustibat. Dalle sáhttet meattáhusat vuolgit
das go ustitvuohta sáhttá báidnit ášši loahppabohto-
sa. Seammá láhkai sáhttá jos ii leat ustitvuođas sáhka,
muhto ahte soai leaba vašálaččat man nu oktavuođas.
Ja de sáhttá leat nu ahte áššemeannudeaddji ja dat gea-
sa ášši guoská leaba fulkkežat. Dalle sáhttá fuolkevuoh-
ta gis báidnit ášši loahppabohtosa. Goalmmát láhkai
mo olmmošlaš gullevašvuohta sáhttá váikkuhit áššái
lea jos áššemeannudeaddjis muđui lea erenamaš gar-
ra beroštupmi dahje fuolla áššái dahje osiide áššis. Ov-
damearkka dihte jos ášši guoská mo luossabivddu gal-
gá ráddjet dihto sajiin ja de lea áššemeannudeaddji hui
áŋgiris luossabivdi gii dan sajis dávjá lea bivdimin, de
sáhtta meattáhus vuolgit áššemeannudeaddji stuorra
beroštumis.
2. Áššemeannudeami doarjjacakkit
Áššemeannudeamis leat njeallje oasi. Vuosttas oassi
lea ahte áššemeannudeapmi vuolgá álo muhtun lágan
gažaldagas. Sáhttá go hukset duosa viesu? Galgá go ad-
ja áššemeannu
deapmi