36 / 68
36
Sámis
14/2013
jit bohccot bahkket mearrasámiid gittiide, ja dan láh
kái šaddá ollu vahát. Boazosámit eai siđa buorremie
las vahága máksit, ja de šaddá soahpameahttunvuoh
ta ja láhkaášši. Mon muittán ahte Návuonas fertejedje
mearrasámit daid gaskkaid gohcit ihkku ja gáhttet git
tiideaset. Ii sis lean šat idjaráfi. Muhto máŋggas sis eai
duostan guoddalit boazosámiid. Sii balle ahte mávssa
tahkes boazosámit bidjet jámežiid sin ala. Dat lávejit
uhkádallat go moarrái manne. Sii mahká ledje noaid
dit. Dál lea dat eará láhkái. Mearrasámit eai šat ballá
dan dáfus, ja sis leat dál maiddái áiddit gittiid birra.
Boazosámit leat dávjá jáválaš olbmot, ja sii eloštit
duoddariin dego friddja lottit. Danne sii leat dávjá
čeavlájat ja roahkkadat. Sii hedjošit mearrasámiid
eallinčeardda. Muhto mearrasámit eai ane boazo
sámiid dađe eambbo earus. Sin mielas ii leat boazo
sámiid eallinvuohki gáđaštahtti. Sii gáddet ahte sis lea
ráfáleabbo orrunláhki go boazosámiin.
Dákkár ipmárdusa lean mon ožžon dáinna báikkiin gos
mon lean leamaš.
"Son garruda juohke sánis dego
láddelaš."
Máŋgga báikkis orrot mearrasámit ja suomalaččat, ja
sin gaskavuohta lea eanas báikkiin buorre. Reašvuonas
Álaheajus atnet datteke suomalaččat iežaset buorebun
go "lappalaiset". Muhto sámit doppe eai atte vuollái. Sii
gohčodedje suomalaččaid "golgo-láddelažžan". Sii ieža
mahká leat leamaš dáppe Norggas álgoálggus. Ii datte
ge leat roggi sin gaskkas nu čiekŋal. Suomalaččat nái
taladde dávjá sámenieiddaiguin. Mu dieđus lea gaska
vuohta sámiid ja suomalaččaid gaskkas mealgat buorre
Návuonas ja Nuorta-Finnmákkus.
Ii dat gal álo leat leamaš buoremus olbmát suomalač
čain, geat leat sirdán Norgii. Mearrasámit lávejit dadjat
dakkár olbmo birra gii jura álo garruda: "Son garruda
juohke sánis dego láddelaš."
•
Máŋgga báikkis orrot sámit ja dážat bálddalagaid,
muhto gaskavuohta ii leat leamaš nu buorre go dat
berrešii leat. Dážain leat dávjá goargatlaš jurdagat
iežaset birra. Sii leat atnán sámiid suohpatus olmmoš
čeardan ja leat badjelgeahččan sin. Muhto leago son
dát nu leamaš dološ áiggi? Girječálli Jonas Lie gáddá
ahte dološ áigge atne dážat sápmelaččaid earus. Son
čállá: "Finn var hos de gamle nordmenn et aktet navn.
De gav sine barn sådanne navn: Finn, Bogefinn, Arn
finn, Torfinn, Dagfinn osv." Dat lea jáhkehahtti ahte
Jonas Lie gáddu lea vuoigat. Jos dážat dalle livčče at
nán sámiid suohpatus olmmoščeardan, de sii eai livčče
bidjan sin mánáide dákkár namaid. Muhto almma
dážain lea dálge maiddái dákkár namat? Lea gal; muh
to sii leat vajáldahttán maid dát namat mákset. Ovda
mearkka dihtii: "Bogefinn" máksá "dávgesápmelaš". Sá
mit ledje deaivilat báhčit dávggiin, ja dážat leat gal
sávvan ahte sin mánát galggašedje šaddat nu deaivilat
báhčit go sámit. Danne navde sii bártniideaset sámi na
ma mielde "Bogefinn".
Maŋit áiggiid šattai dát erohus: Nállebadjelgeahččan
šattai stuoris. Jagi 1700 birrasiin atná Thomas von